Krkonošské louky jsou na přelomu léta a podzimu poseté modrými květy hořců

10. září 2014
Česko – země neznámá

Modré květy hořců patří právem do znaku krkonošské přírody. Od poloviny srpna do zhruba poloviny září zbarvují stovky zvonkovitých květů louky například nad Harrachovem - na Čertově hoře, v Obřím dole, na Rýchorách i na dalších místech Krkonoš. Přesněji na slunných loukách, kde mají dostatek vápenaté půdy. Za takových podmínek mají pak nádhernou modrou barvu, v kyselejším prostředí mohou být květy načervenalé nebo nafialovělé.

Zajímavé je, že modrý hořec je erbovní rostlinou pouze pro českou stranu Krkonoš, Poláci mají ve znaku těchto hor zvonek český. Každopádně hořce rostou v Krkonoších od nepaměti a pro svou hořkou chuť se často používaly jako léčivky a do hořkých bylinných likérů pro podporu trávení. Takřka v každé chalupě si tu připravovali vlastní recept na „hořcouku“, tedy pálenku s různou koncentrací macerovaného kořene hořce. Používala se na všechno a byla oblíbená stejně jako třeba dnešní fernet.

Květy hořců

Hořec podle hořkosti dostal dokonce i své jméno a hořčiny, které tato rostlina obsahuje, patří mezi nejvíce hořké látky na světě. Jednou z nich je amarogencin, který má nejvyšší číslo hořkosti – 58 milionů. To je pro představu takový „utrejch“, že byste půl čajové lžičky museli rozpustit v osmi zahradních bazénech, abyste přestali cítit hořkou chuť na jazyku.

Za krkonošskými hořci je nejlepší vyrazit právě teď. Do poloviny září barví do modra většinu slunných luk na svazích našich nejvyšších hor. Správa krkonošského národního parku pořádá pravidelně i výpravy za poznáním, a tak se za horskou florou můžete vydat i s průvodci. Více na www.krnap.cz.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d57971.67850350966!2d15.630532433730117!3d50.71047071162677!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0xbdbb07f171c87e9e!2zS3Jrb25vxaFza8O9IE7DoXJvZG7DrSBwYXJr!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1410342148077" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.