Kristin Hrádek u Děčína býval loveckým zámečkem Thunů. Dnes je v něm hotel
Zhruba 12 kilometrů od Děčína najdete v lesích táhnoucích se od Tisé a Děčínského Sněžníku až k labskému kaňonu bývalý lovecký zámeček Kristin Hrádek, původně Christianenburg. Jméno má po manželce hraběte Jana Josefa Thun-Hohensteina, hraběnce Marie Kristýny, rozené von Hohenzollern.
Se stavbou zámečku se začalo v roce 1734, o rok později byl dokončen. Sloužil jako odpočinkové místo pro účastníky častých honů. Byla v něm i hájovna a hospodářské zázemí. Dokonce zde podle dochované zprávy pracoval i strážce hranic – prvním zapsaným byl Pankrác Müller. Měl za úkol hlídat zámeček a okolní lesy před zloději a ještě dohlížet na hranice panství se Saskem.
Kristin Hrádek zažil několik útlumů a vzestupů. První útlum přišel v první polovině 19. století. Tehdy se majitelem panství stal František Antonín Thun-Hohenstein. Vládl velmi racionálně, podporoval průmysl, moderní způsoby hospodaření a školství. Neměl velký zájem o lov.
Ve druhé polovině 19. století přišla změna. Panství vlastnil František Thun, český místodržitel a rakouský ministerský předseda, který naopak hony pořádal rád a často – a pro nejvyšší společnost. Zajížděli sem tak Lobkovicové, Schwarzenbergové a další šlechta, je doložený i pobyt korunního prince Rudolfa a Františka Ferdinanda d´Este.
Ještě ve 30. letech 20. století zámeček sloužil jako letní sídlo, později ho obsadila německá armáda a v roce 1945 na konci války ho vyrabovali vlasovci.
Po válce zůstal opuštěný v hraničním pásmu
Majetek Thun-Hohensteinů byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován včetně loveckého zámečku. Objekty už si žádaly opravu, dokonce se plánovala, ale nově vytvořené hraniční pásmo, kam lidé běžně nesměli, spolklo i zámeček. A tak z oprav sešlo.
Areál patřil státním lesům a až po uvolnění v 60. letech došlo k alespoň částečné rekonstrukci. Nejzdařilejší byla obnova v pořadí třetí, která uvedla budovy zámeckého komplexu do současné podoby.
Dnes slouží celý areál jako restaurační a ubytovací zařízení. Na adresu restaurace je dlužno dodat, že získala druhé místo v prestižním žebříčku Grand restaurant 2016 Pavla Maurera. Dodnes sem přijíždějí i potomci rodu Thunů – dvě dámy, které tu prožily dětství a rády vzpomínají na dávné časy.
Z původního vybavení sice nezůstalo nic, přesto i dnes zdobí chodby lovecké trofeje, jak se na lovecký zámeček sluší a patří. Vévodí jim hlava losa, kterého jeden ze současných majitelů ulovil na Aljašce. Některé zachované trofeje z dob Thunů zdobí venkovní zdi zámečku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Prezident KHNP: Termíny dodržíme, i když už má tendr zpoždění. Dokážeme být levnější než ostatní
-
‚Dělal nekvalitní vědu.‘ Kandidát na ministra Tuleja čelí nařčení, že publikoval v predátorském časopise
-
Viceprezident EDF: Máme nejlepší nabídku na nové jaderné bloky, protože je evropská
-
V Praze-západ vykolejil vlak bez průvodčího. Rychlostí až 100 kilometrů v hodině prý projel několik přejezdů