Křečové žíly

26. březen 2013

Velkou část naší populace trápí křečové žíly. Kdo s nimi má problémy, tak ví, že mohou být velmi bolestivé a když léčba nezabírá, jedinou možností je operace. Kdy se lidé s křečovými žilami obrací na svého lékaře?

„Většinou přijdou s pocitem tíhy v nohou. Může to být kosmetickým problémem – a není tam přímá úměra mezi takzvaným kosmetickým stupněm poškození, kdy mohou být značně rozsáhlé křečové žíly a přesto má pacient jenom velmi nepatrné problémy nebo žádné, a naopak může být pacient, který má křečovou žílu velmi diskrétní a kosmeticky nevadí, přesto mu činí velké problémy.“ vysvětluje praktická lékařka Korina Karhanová.

Problémy se vyskytují zejména večer nebo při stání na místě, kdy pacient pociťuje otoky, křeče nebo tíhu v nohou. I s tímto poškozením by měl pacient navštívit lékaře.

Křečové žíly nemusí být vidět - nebezpečné jsou hluboké žilní pleteně, kdy pacient přijde s otokem končetiny a kdy může dojít k hluboké žilní trombóze, velmi závažnému žilnímu onemocnění, vyžadující v mnoha případech i hospitalizaci, při kterém může docházet k plicním embóliím.

„Zejména pozor u mladých dívek, užívajících hormonální antikoncepci. Neví se, jestli tam není nějaký genetický podklad nebo rodová zátěž.“ Varuje Korina Karhanová.

Lidé, trpící křečovými žílami, by měli především upravit svůj životní styl – vhodná je chůze, naprosto nevhodné je naopak práce ve vynucené poloze s dlouhodobou zátěží dolních končetin nebo stání na jednom místě. Vhodné jsou také bandáže a medikamentózní léčba. Teprve pak, po prohlídce žilním specialistou, následuje operace.

Za vznik křečových žil může většinou genetická zátěž. Rizikovými faktory jsou také nadváha a dlouhé stání na místě nebo práce ve vynucené poloze.

autor: Eva Holá
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.