Němečtí antifašisté na sklonku války

Ke konci války se z těchto odbojových antifašistických skupin zformovaly revoluční národní výbory, které kolem 7. května začaly přebírat moc.

„Ve většině měst v Ústeckém kraji ty skupiny, které se rekrutovaly z německých antifašistů a Čechů, kteří tu ještě v té době žili, začaly jednat o převzetí moci. Většinou už 8. května jim ta nacistická správa tu moc předávala,“ ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem a historik Václav Houfek.

To byl příklad i Ústí nad Labem. 6. května se delegace ústeckých Čechů vydala za nejvyšším velitelem Rudolfem Schittenhelmem. Ten ovšem odmítl město vydat. O dva dny později nový revoluční národní výbor převzal policii a místní rozhlas, který pak okamžitě zveřejnil výzvu k vyvěšení bílých praporů.

„Bylo jich poměrně málo – pro pořádek v tom chaotickém rozbombardovaném městě bylo potřeba dalších lidí. Podařilo se osvobodit válečné zajatce z táborů, kterých bylo několik tisíc a byli zuboženi,“ dodává Houfek.

Konec druhé světové války v Ústí nad Labem|foto:Oblastní muzeum v Ústí nad Labem

I přesto se podařilo část zajatců přesvědčit, aby vstoupili do služby revolučního národního výboru. Noví strážci pořádku měli na starosti ozbrojený dozor v ulicích měst. Služba byla nebezpečná – jsou známy i střety s jednotkami SS, při kterých došlo ke ztrátám na životech.

„8. května, když byla vyhlášena kapitulace, tak se začali vyvěšovat bílé vlajky. V Ústí nad Labem to byly většinou jen ty bílé vlajky, nikoliv československé. Pokud jste ale měli smůlu, že jste vyvěsili bílou vlajku ve chvíli, kdy kolem projížděla jednotka SS, tak vás také mohli zastřelit – to se také několika lidem tady na Ústecku stalo. Obětmi střel esesáků do oken takových domů byly i ženy a děti,“ dodává Václav Houfek.