Kompenzační pomůcky a péče o seniory

Toaletní židle, elektrická polohovací postel nebo kolečkové křeslo. To je výčet jen několika základních kompenzačních pomůcek, které ulehčují situaci těm, kdo se starají o své nemohoucí příbuzné. Nedávno se stala jednou z nich i paní Helena z Děčína.

„Babičku jsme si vzali domů, aby nám ji nedali do LDN a už dopředu jsme si zjišťovali, kde nám půjčí nějaké zdravotnické pomůcky. Takže na internetu jsme si našli různé agentury, ale pak nám sociální sestra poradila Červený kříž...“ vypráví paní Helena.

Hledat pomoc právě u Červeného kříže ji do té chvíle nenapadlo. Brzy zjistila, že pronájem pomůcek je tu ve většině případů o polovinu levnější než jinde.

„Zatím jsme všechno pronajali na měsíc, ale myslím, že budeme i tu židli, i ten vozík potřebovat dál. Pak následuje chodítko, ale to bude záležet na jejím zdravotním stavu. Není to ale tak závratná částka na to, jak vám to pomůže,“ říká paní Helena.

„Kolečkové křeslo na den stojí pětikorunu. Klient, když si u nás chce zapůjčit kompenzační pomůcku, přijde k nám, my s ním sepíšeme smlouvu a požadujeme od něj zálohu na měsíc, což znamená těch 150 korun,“ vypočítává Michaela Hanušová z děčínského červeného kříže.

Pronájem pomůcky je možné prodloužit na libovolnou dobu. Červený kříž pomůže i s tím vybavením, které je náročné na stěhování. „Elektrické postele půjčujeme. Po dohodě s klientem si ji buď odveze sám nebo mu můžeme kompenzační pomůcku dovést až domů, “ dodává Hanušová.

Další pomoc získají lidé od sociální sestry Dagmar Pihrtové z děčínské nemocnice. Ta může poradit, kde je možné žádat o příspěvek na péči. Ten hraje v posledních době čím dál větší roli.

„Dneska pro většinu lidí je ten příspěvek na péči, kterou má ten pacient přiznaný, řešením jejich finanční situace. Berou si proto své příbuzné domů a za tu péči, kterou poskytují pobírají ten příspěvek. Tím si tu svoji situaci tak trochu řeší,“ konstatuje Dagmar Pihrtová.

Sociální sestra to považuje paradoxně za pozitivní jev. Čím větší je totiž nezaměstnanost, tím méně je starých nemohoucích lidí v léčebnách dlouhodobě nemocných. Horní hranice dávky je totiž dvanáct tisíc korun. Zda se rodina, která příspěvek pobírá, o nemocného řádně stará, kontrolují sociální pracovníci.