Kolem jezera Milada by mohli v budoucnu žít nejen zubři, ale i sloni

U jezera by mohli žít nejen pratuři, zubři nebo koně Převalského, ale i nosorožci a sloni, přibližuje ředitelka Zoologické zahrady v Ústí nad Labem Ilona Pšenková.

Krajina kolem Milady prošla bouřlivým vývojem od pestré kulturní krajiny 19. století po měsíční krajinu hnědouhelného dolu druhé poloviny 20. století až po současnou podobu umělé krajiny, která vznikla technickými rekultivacemi.

Cílem je vrátit život do krajiny

„Náš plán se pokouší vrátit do tohoto území život. A to nemyslím ve smyslu návratu zvířat, případně jakékoliv botanické složky do toho území, ale hlavně i života místních obyvatel. Chceme vytvořit místo, kde se potkají lidi a zvířata na jednom území,“ popisuje záměry ředitelka ústecké zoo.

Český pravěk nebo Asijské pláně. To jsou pracovní názvy pro oblasti, ze kterých budou vycházet noví obyvatelé okolí jezera Milady.

„V současné chvíli uvažujeme primárně nad velkými chladnomilný kopytníky, kteří nemají nějaké významné nároky na jakékoliv zabezpečení nebo vytápění nebo krmení. V okolí Milady by se tak mohli pohybovat zubři, pratuři, divocí koně nebo osli, ale i indičtí a asijští tuři,” shrnuje Pšenková.

Ústecká zoo se nepřesouvá

Projekt vysazení zvířat v bezprostřední blízkosti jezera Milada není přesunem zoologické zahrady k Miladě. „Veškerá zvířata, která jsou dosud v ústecké zoo, tam zůstanou. Tento projekt, který jsme vymysleli a snažíme se ho ve spolupráci s městem a krajem realizovat, je opravdu jen cestou, jak vrátit do krajiny život pomocí velkých kopytníků,” uklidňuje ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková,

Kolik bude takový projekt stát? Kdy bychom mohli u Milady vidět první zvířata? A opravdu bychom mohli časem v okolí Milady vidět i slony a nosorožce? To a mnohem více se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.