Kniha všeobecné nevědomosti

Quite Interesting znamená česky Docela zajímavé. Společnost tohoto jména, skrývající se i pod zkratkou QI, uvádí už pár let v televizi BBC stejnojmenný pořad, který by se dal označit jako vtipný kolektivní kvíz. Z jeho úspěchu povstaly i dvě knihy, pod které se jako autoři podepsali dva hlavní činitelé QI - John Lloyd a John Mitchinson. První z těchto knih, Kniha všeobecné nevědomosti, vyšla letos i česky, v nakladatelství BB/Art. Co obsahuje?
210 otázek a odpovědi, které zřejmě zazněly i na televizních obrazovkách, a to z různých oborů lidského vědění - od historie, přes fyziku a astronomii až po biologii. A protože televizní originál je vtipný, humorná je i jeho knižní podoba, která nezapře svůj britský původ; čtenáři Douglase Adamse nebo Terryho Pratchetta budou vědět o čem hovořím. Čtenářům Ludvíka Součka zase připomene jeho podobně konstruovaný Obrazový opravník obecně oblíbených omylů. Kniha všeobecné nevědomosti se podobá řetízku umně spletených faktů, někdy více, jindy méně podstatných. Tato fakta jsou komentována s jistým stupněm typické poťouchlosti, který vám zkrátka nedovolí nevěřit tomu, co vám autoři předkládají, když tvrdí: "Všechno, co si myslíte, že víte, je omyl!". Baseball nebyl vynalezen v Americe, nejpálivější částí papriky nejsou semínka, Hitler nebyl vegetarián, Měsíc de facto neobíhá kolem Země a nejvyšší horou naší planety, technicky vzato, není Mt. Everest. To všechno je pravda, bohužel tu a tam, snad v zápalu nadšení, pronikly do knihy i bludy. Například - po povrchu Měsíce se neprocházeli jen dva lidé, jak se v ní píše, ale celkem dvanáct. Jean-Léon Gérôm nebyl malířem 11., ale 19. století. Mecenáš britského archeologa Howarda Cartera se nejmenoval Caernavon, ale Carnarvon. Vesna Vulovićová, která přežila pád z výšky 10 kilometrů, nebyla cestující, ale letuška. S autory bychom se mohli přít i o stáří prvního splachovacího záchodu a tak podobně. Také jejich informace o Plutu jsou mírně zavádějící - což ale není problém autorů; v době, kdy kniha vyšla v Británii, měla naše sluneční soustava skutečně ještě devět planet a žádná oficiální definice planety neexistovala, natož aby někdo slyšel o planetách trpasličích. Dnes už je to jinak; v českém vydání tomu měla být věnována poznámka pod čarou, aby čtenář nebyl uváděn v omyl. Stejně tak měli být čtenáři upozorněni, že těleso 2003 UB313 nakonec nedostalo jméno Rupert, ale že se z něj stala poněkud méně vtipná Eris. Nehledě na tyto drobné karamboly je nutné konstatovat, že Kniha všeobecné nevědomosti vás opravdu dobře pobaví i poučí; budete-li však chtít po jejím přečtení někoho oslnit nově nabytými vědomostmi, doporučujeme vám, pokud to bude alespoň trochu možné, abyste si je předem ověřili i z jiného pramene.

John Lloyd a John Mitchinson: Kniha všeobecné nevědomosti. Praha: BB Art, 2008. ISBN 978-80-7381-233-1