Kalifornský mýtus

12. březen 2006
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru

Indiáni nežili v harmonii a souladu s přírodou, jak se říká, tvrdí jeden americký badatel. V Kalifornii prý doslova vyjedli některé zvířecí druhy. (Planetárium 11/2006)

Když po roce 1700 přišli do Kalifornie první osadníci, byla to země kypící životem, s lesy plnými divoké zvěře a rybnatými řekami. Antropolog Jack Broughton však tvrdí, že ve starověku to na území Kalifornie ani zdaleka tak idylicky nevypadalo. Sedm let studoval devatenáct století starou haldu odpadků, která zůstala po praobyvatelích San Franciska. Její složení mu napovědělo mnohé o chutích dávných Kaliforňanů, pro něž bylo maso pravidelnou a oblíbenou položkou v jídelníčku. Nejprve byla lovena zvířata, žijící v blízkosti lidských obydlí. Když jejich počty klesly pod kritickou mez, indiáni se vydávali do vzdálenějších oblastí za husami, mořskými kachnami a mláďaty kormoránů v obtížně dostupných ostrovních hnízdištích. Některé z mimořádně chutných zvířecích druhů byly dokonce v Kalifornii aktivním lovem lokálně vyhubeny. Podle Jacka Broughtona se situace začala zlepšovat až počátkem 16. století, kdy přišli do kontaktu s místními domorodými kmeny první evropští cestovatelé. Přinesli s sebou neštovice, malárii a další nemoci, které vyhubily až 90 procent populace kalifornských indiánů. Jejich predační tlak silně poklesl a divočina se začala pomalu vzpamatovávat. Teprve pak se stala Kalifornie zemí oplývající "mlékem a strdím", Utopií a rájem přírodovědců. V polovině 19. století žila v Kalifornii taková hojnost kachen a hus, "že je bylo možné pobíjet holí nebo klackem", říká antropolog Jack Broughton. To byste si v dnešní Kalifornii rozhodně dovolit nemohli.

Frederik Velinský

Pramen: zpráva ČTK z 3. března 2006

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.