Josef Trakal – o architektuře hřbitovů
Přemýšleli jste někdy nad tím, že by hřbitov mohl vypadat úplně jinak? Podobnou otázkou se zaobíral také Josef Trakal, student fakulty umění a architektury.
Každá kultura má podsvětí jiné, někde ho střeží převozník, jinde uctívají boha Háda, ale podmínka pro vstoupení do podsvětí je všude stejná - je jí smrt.
Proč si Josef Trakal vybral pro svou práci právě hřbitov? „Bylo to pro mě ze začátku morbidní téma, které jsem si vybral právě proto, že jsem se ho bál a byla to pro mě výzva... Když to člověk srovná v různých kulturách, tak tím vstupem do podsvětí je právě hrob.“ Vysvětluje Trakal.
Chtěl změnit neosobnost hrobů, které jsou na většině hřbitovů téměř stejné a proto se nechal inspirovat kulturou, která dělila své mrtvé na muže a ženy a vytvořil značky, podle kterých každý, kdo na hřbitov vejde pozná, zda hrob patří muži nebo ženě.
„Informace o nebožtíkovi vytváří okruh pozůstalých sám... Proto jsem zvolil měď – do té je možno vyrývat příběh, který je pak na hrobě vidět a kterému budou rozumět pouze pozůstalí, kterých se to týká. Bude to tedy více osobní místo. Myslím si totiž, že by to více osobní být mělo.“ dodává Josef Traktal.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
