Jaroslav Mareš

Když v 19. století ovládla Velká Británie světové oceány, umístila nultý poledník do Greenwiche a astronomický střed Evropy do Voteleže.

Na okraji malého městečka Kouřim je ještě menší nádraží. Bitva, která se neodehrála, přitom rozhodla o tom, že Kouřim není místem, kam se sjíždějí vlaky z celé Evropy.

Nejmenší nádraží ve středních Čechách je zámecké nádraží Žleby. Leží na sedmnáctikilometrové trati z Čáslavi do Třemošnice.

Na jihovýchodě našeho kraje je přehrada, jejíž stavba znamenala konec několika dopravních staveb. Kvůli vodní nádrži Švihov se i jedno nádraží stalo konečnou stanicí. 

Při pohledu na mapu je na železničním koridoru z Prahy do Plzně podivný oblouk. Není tu ale žádná hora, kterou by musela trať obcházet, ani žádná propast.    

Dolní Bousov je a zároveň není železniční křižovatka. Do nádraží v severovýchodním cípu kraje totiž vedou hned čtyři železniční tratě.     

Na nádraží v Rakovníku slouží jako výpravčí pouze zkušení železničáři. Ústí sem totiž rovnou pět tratí. Tím je rakovnický železniční uzel výjimečný.     

Nádraží v Kněževsi je jediné středočeské nádraží, které je určené výhradně pro provoz muzea. Je zároveň nádražím, které funguje nejméně dní v roce.    

Nádraží v Mutějovicích neleží v Mutějovicích. Blíž než Mutějovice je k němu rovnou do čtyř obcí a osad.    

Zadní Třebaň leží na trati z Prahy do Berouna s odbočkou na vedlejší trať. Proměna nádraží možná změní tvář celého centra obce.