Jak na naše zdraví působí počasí? Meteosenzitivní lidé se dají rozdělit do dvou skupin, říká Kateřina Cajthamlová

„Máme období takzvaných teplotních křečí v přírodě. Rozdíly jsou až 10 °C s velkými výkyvy atmosférického tlaku. Před bouřkami se mění množství záporně a kladně nabitých iontů v ovzduší, což ovlivňuje srážlivost krve. Dokonce i erupce na slunci mohou měnit iontové zóny a geomagnetické pole, proto může docházet ke zhoršení stávající chorob,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.

Říká se, že v horkých měsících se mají mít na pozoru hlavně kardiaci, proto je překvapivé, že k infarktům je organismus náchylnější v zimě. Chladné dny totiž vedou k centralizaci oběhu, krev se stáhne do centra hlavních orgánů, aby došlo k prokrvení. To vede ke zvýšení krevního tlaku.

Rychlé změny počasí meteosenzitivním lidem vadí|foto:Profimedia

Meteosenzitivita neboli citlivost na počasí

Meteosenzitivní lidé se dají rozdělit na dvě skupiny. „První skupinou jsou lidé v podstatě zdraví, kteří mohou při rychlé změně počasí vnímat únavu, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, pokles výkonnosti nebo nějaký neklid, skleslost nebo dokonce depresi.“

„Druhá skupina lidí už má většinou diagnostikovanou nějakou nemoc. Ať už jsou to kardiaci, lidé s poruchami štítné žlázy nebo s trávicími obtížemi, počasí může projev nemoci zhoršit. Pokud se teplota sníží, trpí víc artrotici, vlhké a teplé počasí vadí zase revmatikům,“ vyjmenovává lékařka.

Podle výzkumů meteosenzitivní lidé lépe zvládají vlivy počasí v zalesněných kopcích ve výškách mezi 400 až 1200 metry nad mořem. „Týká se to zejména pacientů s revmatismem, zvýšenou činností štítné žlázy nebo vyčerpaných.“

Sluneční alergie a fotosenzitivní krémy

Nejen výkyvy teplot, ale i slunce samotné umí potrápit. „Když pleť přestane tolerovat sluneční záření, osypete se. A jakmile jednou dostanete alergii na sluníčko, už se jí těžko zbavíte. Je třeba mazat se krémy s vysokým faktorem, nosit dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty a nechodit na prudké slunce,“ radí lékařka Irena Kudrnovská.

„Sama jsem sluneční alergii zažila. Léta jsem tím trpěla, pak mi někdo poradil brát pravidelně vitamín D a od té doby se už neosypávám,“ radí z vlastní zkušenosti Kateřina Cajthamlová.

Některé masti na bolavé svaly a klouby mohou obsahovat fotosenzitivní složku. „Na slunci se fotosenzitivita násobí a na tom místě se můžete spálit. To se raději natřete francovkou. Pečlivě si prostudujte příbalový leták, kde je napsáno, že se s tím nesmí na slunce a nespoléhejte ani na to, když je slunce chvíli pod mrakem,“ doporučuje Irena Kudrnovská.

V létě se vyhněte mazání kloubů fotosenzitivními mastmi|foto: Freedigitalphotos.net

Co se s tím dá dělat

V době, kdy je vám dobře, dbejte na prevenci. Pokud jste pod dohledem lékaře, každou novou zkušenost s ním konzultujte. „Každý z nás je trochu jiný, může reagovat jinak. Buďte v kontaktu sami se sebou, abyste zjistili, co vám dělá lépe. Univerzální recept neexistuje, ale pohyb na čerstvém vzduchu a lehké otužování dělá tělu dobře,“ radí Kateřina Cajthamlová.

S horkými dny nezanedbávejte ani pitný režim. „Apeluju hlavně na starší lidi, které nemají pocit žízně. Ty je potřeba přinutit pít, protože dehydratace u nich může způsobit zmatenost. Je dobré si množství tekutin rozložit do několika hodin, než se snažit všechno vypít na ex,“ doplňuje lékařka Kudrnovská.

„K pití doporučuju salinické minerálky, protože když se potíme, ubývá nám i sůl, a když pijeme jen vodu, tak si můžeme způsobit minerální rozvrat,“ varuje Kateřina Cajthamlová.

Jak si můžeme zvýšit nízký tlak? Proč bychom ve vedrech neměli pít studené nápoje? Co Kateřina Cajthamlová poradila posluchačce, které se potí jen hlava? Jak na nás může působit Měsíc? Poslechněte si v pořadu Vesele a zdravě.