Isère: loď, která přivezla sochu Svobody

Přístav zakrývala mlha, a tak na břehu hned nerozeznali, že jde o loď, kterou v nedalekém New Yorku nedočkavě vyhlížejí. Až když kapitán lodi odtelegrafoval, že je zde, začaly se dít věci. Francouzskému plavidlu vyjela v ústrety americká loď William Fletcher, která francouzskou Isère odnavigovala kolem Long Islandu do zálivu Gravesend naproti newyorskému ostrovu Staten Island.

„Vezeme vám sochu! Sochu Svobody!“

Hlava sochy Svobody vystavená roku 1883 v pařížském parku|foto:Albert Fernique, Flickr, New York Public Library, CC0 1.0, ©

Zde 19. června 1885 francouzskou loď slavnostně přivítaly mnohatisícihlavé nadšené davy v čele se zástupci města New Yorku. V zálivu na Isère čekaly stovky pestře vyzdobených velkých i malých lodí a loděk, které ji doprovodily do konečného cíle její sedmadvacet dní trvající cesty přes oceán: do Horního newyorského zálivu, na ostrov Bedloe. Když doplním, že dnes se ostrovu Bedloe říká Liberty Island, tedy ostrov Svobody, nejspíš uhodnete, co Isère vezla a proč budila takový rozruch.

Na palubě měla více než 200 beden, ve kterých bylo uloženo na 300 dílů z mědi a oceli, které měly být na ostrově Bedloe složeny do jednoho z největších symbolů Spojených států: sochy Svobody. Socha byla darem francouzského lidu bratrské Americe. Původně měli Američané dostat tuto 46 metrů vysokou krasavici s pochodní světla svobody v ruce ke stému výročí vyhlášení nezávislosti, tedy v roce 1876. Jenže Evropu sužovala hospodářská krize, a tak se na měděný kolos stále nedařilo vybrat dost peněz. Na oslavu výročí proto Francouzi poslali do USA alespoň ruku s pochodní. Vzhledem k tomu, že tahle ruka má nějakých 13 metrů, byl to i tak docela pěkný závdavek.

„Pořád ještě nemáme podstavec!“

Slavnostní odhalení sochy Svobody sledovaly 28. října roku 1886 z lodí tisíce diváků|foto:Edward Moran, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Potíže byly i na americké straně – Yankeeové měli totiž za úkol připravit pro sochu žulový podstavec. Budovali ho na stavbě bývalé vojenské základny na ostrově Bedloe. Vzhledem k tomu, že tento podstavec je ještě o metr vyšší než samotná socha, tedy sedmačtyřicet metrů, také nešlo o úplně snadný, a především laciný úkol.

Podstavec proto nebyl hotov ani v den, kdy socha dorazila do Ameriky. Stále chyběly peníze. Až na výzvu Josepha Pulitzera, vydavatele deníku New York World, se nakonec přeci jen podařilo potřebný obnos shromáždit a v dubnu roku 1886 podstavec dokončit. Následně začalo vybalování sochy z beden a její skládání. V říjnu 1886 byla socha Svobody hotová a slavnostně odhalená. Stalo se tak rok a čtyři měsíce poté, kdy loď Isère vjela do zamlženého přístaviště v zátoce Horseshoe.