Imitátor Petr Jablonský umí napodobit hlasy více než 70 známých osobností

Petr Jablonský dostával od svého otce, známého textaře, nahrávky s různými scénkami divadel malých forem, a tak se vlastně dostal ke své pozdější profesi. Tatínek byl pro něj prvním impulsem, ale i kritikem. Milan Jablonský měl velmi specifický způsob, jak syna v jeho začátcích chválit: „No hele, když mi bylo jako Tobě, tak jsem psal větší kraviny.“

Jiří Krampol, Bolek Polívka, František Filipovský nebo Hurvínek

Imitátor Petr Jablonský má ve svém repertoáru zatím přes 70 hlasů známých osobností. Jsou mezi nimi nejen politici, herci, zpěváci, ale i pohádkové postavičky. A jak se nové hlasy učí?

„Sleduji toho člověka, najdu si jeho projev, asi tak první dvě věty a zkusím si je nacvičit. Mám několik různých startovních poloh, z kterých mohu vyjít. A když se mi podaří najít hlavní tón, stavím na něm, a dále ho piluji. Při učení moduluji hlasivkami, ale zrcadlo při tom nepoužívám, protože člověk, kterého se učím imitovat, do mě zkrátka musí vstoupit. S ženskými hlasy je to ještě složitější, jejich učení je mnohem těžší, než hlasy mužů. V repertoáru mám, kromě hlasů Haliny Pawlowské a Petry Buzkové, zařazeny hlasy Chantal Poullain a Věry Chytilové,“ přibližuje profesi imitátora Jablonský.

Naučit se nové hlasy je pro imitátora hodně náročné i fyzicky, protože se tvoří celým tělem: „Některé hlasy, například Bolek Polívka, vycházejí až ze žaludku, a ženské hlasy se musí zase hodně vytáhnout, například Halina Pawlowská. Dá to hodně práce, a proto se snažím zvládnout hlavně ty, které budou dlouho aktuální. Ale stává se, a to nejvíce u politiků, že ze scény odejdou a tím zanikne i jejich hlas v mém repertoáru. A jsou i hlasy, které se mi vůbec nedaří naučit imitovat, patří mezi ně třeba Jan Kraus,“ vysvětluje Jablonský.

Chtěl by se vydat i jiným směrem

Petr Jablonský vystupuje jako bavič, imitátor a moderátor. Kromě toho píše i texty, ale zatím tak zvaně jenom do šuplíku. Muziku chtěl sice dělat vždycky, ale cesta ho zatím zavedla jiným směrem, a tak teď na ni prý není správný čas. Petr brzy oslaví 40. narozeniny a zároveň 20 let na scéně. A jak říká: „Možná by bylo dobré vychýlit cestu jiným směrem.“

O sobě si Petr Jablonský myslí, že není smutný člověk, i když má občas nostalgické nálady. V záznamu pořadu uslyšíte, jaký má život i co ho nejvíce baví.