I v létě a na podzim je správný čas na střih ovocných stromů, zejména červených peckovin

„Co roste svisle, dám pryč. U větví, které se vzájemně kříží, vyberu tu lepší a horší dám pryč. Co roste směrem do středu koruny, dám taky pryč. Následně se věnuji vlastnímu prosvětlení koruny tak, aby se do ní dostával větřík a sluníčko, aby ovoce bylo následující rok pěkné a chutné,“ říká zkušený člen Českého zahrádkářského svazu v Českých Budějovicích pan Miloslav Tuček.

Broskve se krátí za šestým pupenem

„Broskve stříhám v polovině září tak, že letorosty pokrátím na jednu polovinu. Dělá se to proto, že konce letorostů jsou nevyzrálé a v zimě by mohly namrznout,“ vysvětluje Tuček. Další střih u broskvoně se provádí v době, kdy už jsou patrné květní pupeny.

„Je potřeba si uvědomit, že kvetou a plodí výhradně na jednoletém dřevě a do budoucna už nikdy na tomto dřevě nepokvete. Ten střih na broskvoních je velice radikální. Odstraňují se všechny výhony, které na sobě nemají květní pupeny. Kde se naopak nachází, zakracují se za šestým pupenem, na bočních výhonech na druhým až třetím květním pupenem.“

Meruňky až po sklizni

Meruňky se stříhají pouze jednou ročně po sklizni. „Mám příklad od mých mladých. Koupili si meruňku, chodil jsem jí stříhat, čtyři roky se nedočkali úrody. A pak jsem se dočetl v knize z roku 1935, že meruňka když se ostříhá v době květu nebo po květu, že dá přednost zacelování ran.“

Aby měla dostatek síly, shodí květy, a když se stříhá v době, kdy už má malé plůdky, shodí i je. „Od té doby, co jsem si přečetl tuto stať, stříhám až po sklizni a od té doby, pokud nepřišel velký mráz, úroda byla vždycky krásná.“