Herta Lindnerová – antifašistická hrdinka z Bohosudova
V Bohosudově na Teplicku se v roce 1920 narodila Herta Lindnerová. Její otec, horník Heinrich Lindner, byl jedním z mála tehdejších Němců, kteří se nehlásili k NSDAP, a jeho protifašistické postoje Herta následovala.
Už v 17 letech se výrazně angažovala v bohosudovské pobočce Německého svazu mládeže, který úzce kooperoval s Komunistickým svazem mládeže.
Pro své členy tyto svazy pořádaly sportovní akce, taneční večery nebo turistické pochody. Hlavním cílem bylo porozumění mezi Čechy a Němci, a v tomto kontextu také šíření protinacistických myšlenek.
Hertin otec zapojil svou dceru do odboje v době, kdy pracovala jako prodavačka v Drážďanech. Mezi saskou metropolí a ústeckou odbojovou skupinou v čele s bývalým starostou Ústí Leopoldem Pölzlem působila jako spojka. Připravovala a distribuovala letáky a vybírala peníze na podporu rodin zatčených antifašistů.
V roce 1940 se Herta postavila do čela fiktivního horolezeckého spolku Lipoví bratři. Desítky mladých lidí z Teplicka, Mostecka a Ústecka zřizovaly v horách mrtvé schránky a zajišťovaly ilegální setkání odbojářů.
V listopadu 1941 zatklo Hertu i jejího otce gestapo a postupně pak i ostatní členy Lipových bratrů. Za velezradu byla Herta Lindnerová popravena v berlínské věznici na jaře následujícího roku.
Bustu odvážné odbojářky Herty Lindnerové od sochaře Pavla Kartáka můžeme vidět v bohosudovském parku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
