Gustav Ginzel – dobrodruh a volnomyšlenkář z Hnojového domu na Jizerce

Proslul především jako vlastník Hnojového domu na Jizerce, který se stal slavnou turistickou atrakcí. Zdarma tu ubytovával každého, kdo chtěl, a to i v době, když byl na cestách.

Přátelům i pocestným z Československa i Německa vyprávěl úžasné historky, promítal diapozitivy ze světa a ukazoval různé kuriozity, reálné i uměle vytvořené – třeba vysušenou hlavu domorodce, posmrtně zkříženého zajíce se srncem, protiznásilňovací postel, stereozáchod pro dva lidi současně, meč pouštního kmene Touaregů nebo třeba kukačky budící spáče úderem sloního klu do hlavy.

V roce 1995, když byl Ginzel v Austrálii, Hnojový dům vyhořel a ním i stovky cenných předmětů, dokumentů a fotografií, které ze svých cest přivezl.

Procestoval snad celý svět, uměl čtyři jazyky a nikdo přesně neví, čím se vlastně živil. Stálé zaměstnání neměl. I když byl jeho chalupářským sousedem předseda vlády Lubomír Štrougal, režim po něm šlapal.

Chtěli mu přičíst daňové úniky, ale zřejmě jim vadila nekontrolovatelná setkání západních a východních Němců, kteří za ním jezdili. Ginzel strávil sedm týdnů ve vazbě, ale soud ho nakonec osvobodil.

Hnojový dům byl po požáru nakonec postaven jako přesná kopie znovu, ale bývalé slávy se už nedočkal. Nemocný Ginzel se v roce 2000 přestěhoval k příbuzným do Německa, kde o osm let později zemřel.

Pro mnohé zůstává světlým zjevem volnomyšlenkářství uprostřed upjaté doby.