Franz Josef Arnold – významný architekt, autor předválečné podoby Ústí nad Labem

25. květen 2023

Pokud jste přišli na svět ve staré ústecké nemocnici, vězte, že autorem této rozsáhlé stavby i mnoha dalších, je významný architekt Franz Josef Arnold.

Dlouhé předválečné roky v Ústí projektoval a byl rovněž hlavním městským architektem – jen málokdo ovlivnil podobu krajského města více než on.

Arnold se narodil v Ústí nad Labem v roce 1888. Chodil zde na střední školu a ve studiu pokračoval na drážďanské Technické univerzitě a Akademii umění.

Při bojích v první světové válce utrpěl zranění a po demobilizaci se vrátil zpět do rodného města. Je autorem mnoha obytných domů a bloků, ve kterých třeba bydlíte – jedná se například o takzvané S–domy v ulicích Na Vlnovce a Mezidomí na Klíši nebo domy v ulicích Palachova, Pasteurova, U Nemocnice, Klíšská, Resslova, Na Popluží a Masarykova.

Arnoldovu pečeť najdeme také na budově jatek a městské spořitelny.

Jméno Franze Josefa Arnolda si ale v neposlední řadě spojujeme s činžovními domy v nechvalně známé Matiční ulici. Také ony spatřily svět na základě jeho nákresů. Dva ze tří zdevastovaných objektů už byly strženy. Jejich nesporná historická hodnota ustoupila snaze o symbolické ukončení celé causy.

Stejný osud potkal i zmíněnou budovu ústecké nemocnice, která šla k zemi ve prospěch výstavby univerzitního kampusu.

Informace o tom, že Franz Josef Arnold zahynul 31. července 1945 při takzvaném Ústeckém masakru, kdy byli Němci házeni z mostu do Labe, se ukázala jako fáma. Arnold opustil zemi den poté a zemřel ve věku 74 let v Rakousku.

autor: Milan Knotek
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.