Elektrický mág Nikola Tesla

Slavný vynálezce se narodil roku 1856 srbským rodičům v tehdejších Uhrách. V roce 1884 se natrvalo usadil ve Spojených státech amerických, kde záhy neobyčejně rozvinul své schopnosti, zejména na poli elektrického inženýrství. Ne nadarmo si vysloužil přezdívku Pán blesků. O názor na Teslovo dílo jsme požádali teoretického fyzika Luboše Motla.

Začněme konvenčními Teslovými vynálezy, které vlastně založily jeho slávu...

„Nikola Tesla byl opravdu výjimečný fyzik a inženýr. Vymyslel hromadu věcí, které dodnes používáme a které byly oceněny už za jeho života. Kupříkladu Nikolu Teslovi vděčíme za to, že se rozmohl střídavý proud po Americe a i jinde. Nikola Tesla zvláště propagoval třífázový proud. A kromě toho se mu podařilo uskutečnit spojení na dálku dříve, než někteří jiní vynálezci rádia docílil téhož. A za tyto jeho úspěchy ho řada fyziků a inženýrů té doby obdivovala. Tak kupříkladu lord Kelvin, což byl jeden z nejvýznamnějších fyziků 19. století, se vyjádřil o Teslovi jako o největším elektrickém vědci všech dob; přispěl podle něj nejvíce k tomu, co víme o elektřině. Všichni posluchači, kteří byli třeba na Niagarských vodopádech, si všimli sochy Nikoly Tesly. Řada věcí je pojmenována po Nikolu Teslovi - kupříkladu jednotka magnetického pole se v systému mezinárodních jednotek SI nazývá tesla, což je hodně velké magnetické pole. Kromě toho všichni Čechoslováci znají společnost Tesla. Československo bylo nakonec jedinou zemí, která dala Teslovi nejvyšší ocenění, Řád bílého lva. Podobných řádů měl Tesla poměrně málo na to, jaký byl výjimečný vědec a inženýr. Postupně Tesla stárnul, byl to takový neobvyklý člověk s originálním myšlením, ale k tomu se jistě dostaneme.“

Mezi Teslovy úspěchy patří prosazení střídavého proudu do rozvodných sítí a konstruování příslušných zařízení - například generátoru či transformátoru. Známé jsou i jeho pokusy s bezdrátovým rádiovým spojením nebo projekt elektrárny u Niagarských vodopádů. S Teslovým jménem je spjata celá řada užitečných patentů. Mnohé projekty, kterými se podle svých vlastních slov zabýval, byly však asi z dnešního pohledu nejspíš jen fantastickou vizí?

„Máte jistě pravdu, řada těch jeho vynálezů (nebo i údajných vynálezů) nemůže fungovat. Z druhé strany řada těch neobvyklých vynálezů fungovat možná může a některé z nich čekají na realizaci. Tak kupříkladu Tesla usiloval o dálkový přenos energie. Určité věci s dálkovým přenosem energie možné jsou a určitě možné nejsou. V dnešní době se rozšiřuje nová technologie bezdrátového použití elektrospotřebičů v domácnosti. Zvláště na MIT (Massachusettský technologický institut) zkoumají, jak je možné přenést pomocí elektromagnetických vln energii na vzdálenost několika metrů. Samozřejmě, že to vede ke ztrátám, ale výhoda takové technologie je, že není třeba mít tolik kabelů, kterými se vede elektřina a řada věcí je pohodlnějších. Z druhé strany Teslovi se přičítalo na vrub mnohem více daleko ambicióznějších nápadů, například přenos energie na několik stovek nebo tisíc kilometrů. To jsou samozřejmě těžce realizovatelné věci a je velmi nepravděpodobné, že by Nikola Tesla věděl něco, co za dalších 50 nebo 100 let ve fyzice stále ještě není možné objevit. Přestože byl Nikola Tesla velmi napřed a mnohem vyspělejší z hlediska elektromagnetických technologií než jeho vrstevníci, tak si myslím, že dnes už toho víme dost, abychom byli před Nikolou Teslou a dokázali se na jeho vynálezy dívat tak trochu seshora. Ale můžeme se mýlit... Nikola Tesla mohl celé lidstvo předhonit o víc než o celé století a teprve ve 22. století si třeba budeme jisti, jestli měl nebo neměl pravdu. Řada jeho vynálezů je ale nerealizovatelná.“

Nikola Tesla ve své laboratoři v Colorado Springs (okolo roku 1900)|foto: public domain

Četné experimenty, které Nikola Tesla konal, dodnes halí rouška tajemství, a to je pochopitelně živná půda pro různé fantastické teorie. Podle jedné z těch novějších mohla být dokonce vedlejším produktem Teslových snah o přenos energie na dálku sibiřská katastrofa z roku 1908, označovaná dnes jako Tunguský meteorit. Nikola Tesla by byl touto poněkud nepravděpodobnou hypotézou možná potěšen. Podobnou publicitu měl nepochybně rád. Často vyprávěl o svých vizích a dalekosáhlých plánech novinářům, kteří o nich s oblibou psali. V roce 1934 před nimi Tesla poprvé hovořil o jakýchsi „paprscích smrti“, ničivé zbrani, kterou by prý dovedl zkonstruovat, jen kdyby měl dost prostředků na realizaci. Na jakém základě měly tyto „paprsky smrti“ asi fungovat?

„Přesný recept nemám. I kdybych ho měl, možná by bylo nebezpečné posluchačům vysvětlovat, jak takovou zbraň zkonstruovat. Každopádně mám dojem, že tyto zbraně měly být podobné umělému kulovému blesku, jakési zkomprimované energii, která se dá posílat na dálku buď pro účely mírové nebo méně mírové. I kulový blesk samotný, se kterým si pravděpodobně Nikola Tesla mohl hrát, buď teoreticky nebo prakticky, je velmi mýtický objekt. Dokáže přežít v atmosféře několik sekund, občas i déle. Je velmi obtížné takovou věc zrekonstruovat, ale i pokud se někomu podaří vyrobit podobnou kouli plazmatu, tak si nemůže být jist, jestli je totéž možné i v přírodě. Pokud zkoušíme podobnou konfiguraci ohně a elektromagnetického záření, tak plazma obsažená v tomto ohni se může chovat neobvyklým způsobem, se kterým si fyzika jednoduše neumí poradit - v tom smyslu, že je to dostatečně komplexní systém a lidé se neučí ve škole, co přesně se v takové situaci děje. I kdyby bylo možné kulový blesk uměle stvořit, tak je dost nepravděpodobné, že by Nikola Tesla dokázal vyrábět kulové blesky nebo cokoli jim podobného, co by mohlo být nebezpečné pro cizí armády nebo naopak užitečné pro nahrazení energetické sítě. Myslím si, že většina těchto věcí je fyzikálně velmi složitá a i kdyby některé z nich bylo možné realizovat dnes, tak je obtížné věřit tomu, že Tesla měl všechno, co potřeboval mít, aby takové technologie zrealizoval už před 80 roky.“

V různých pramenech se lze také dočíst, že Tesla uvažoval o konstruování „částicových zbraní“, které měly posílat soustředěné svazky „částic“ vzduchem a jejich prostřednictvím například na dálku sestřelovat nepřátelská letadla. O jaké „částice“ asi šlo?

„Popis trochu připomíná částicový urychlovač. Pravděpodobně měl Tesla na mysli nabité částice podobné částicím kosmického záření. Ale s takovými věcmi si jistě hrál, kosmické záření obsahuje velmi energetické částice, které jsou nabité, způsobují ionizaci atmosféry a vznik zárodků mraků a takové částice lze samozřejmě i uměle vyrábět. Takový jednoduchý model je například katoda ve staré televizi, kterou ještě někteří máte doma. Částicový urychlovač vytváří jádro vodíku nebo jiná jádra, která jsou elektricky nabitá a elektrickým a magnetickým polem je může roztočit na velkou energii. Tesla samozřejmě znal primitivní verzi takových přístrojů, například Van de Graaffův generátor, který byl schopen docílit velkých intenzit elektrického pole, a mohl se snažit těmito generátory poslat nabité částice nějakým směrem. Pravděpodobně ho přitahovala myšlenka použít něco takového ve formě zbraní. Každopádně je velmi obtížné si představit, že by se Teslovi podařilo tyto nabité částice odeslat stejným směrem. Myslím si, že i ty vaše zdroje uznají, že se to nikdy Teslovi nepodařilo. Na to, aby urychlovač úspěšně poslal všechny nabité částice na jednu stranu, potřebuje velmi přesné elektrické a magnetické pole, které nebylo tehdy možné zkonstruovat. Tesla jednoduše nemohl mít nic takového, co by konkurovalo dnešním urychlovačům. Jeho myšlenky sice pravděpodobně jistým způsobem předcházely různým technologiím, jako jsou například dnešní částicové urychlovače, přesto si ale myslím, že všechny zprávy o tom, že s tím Tesla uspěl, jsou výmysly. Lidé mají bohatou fantazii a věří tomu, čemu chtějí věřit. Teslovi se nikdy nic takového nepodařilo zkonstruovat.“

Nikola Tesla (1856 - 1943)|foto: licence Public Domain, volné dílo

Přesto prý okamžitě po Teslově smrti v lednu roku 1943 zabavila většinu jeho poznámek, plánů a nákresů americká kontrarozvědka. Spekuluje se také o tom, že tyto materiály zůstaly ukryté v přísně střeženém sejfu a byly předmětem nejrůznějších utajených výzkumů.

„Myslím si, že první část vašeho výroku je naprosto pravdivá. Tesla se stal v Americe občanem USA a řada lidí, politiků, byla ovlivněna, buď právem nebo neprávem, všemi těmi pověrami o tom, že Tesla má nadpřirozené schopnosti. Z tohoto hlediska je logické, že o jeho odkaz měli zájem politici a další činitelé. Skutečně, pokud znám historické zdroje, tak po jeho smrti jeho psaný intelektuální odkaz přešel do vlastnictví amerického státu a některé z jeho nápadů se staly tajné. Tudíž se jimi mohly zabývat tajné služby. Zcela jiná otázka je, zda někdo těchto tajných poznámek mohl využít ke zkonstruování něčeho, co je velmi nebezpečné, tajemné, co připomíná konspirační teorii. Já jsem přesvědčen o tom, že lidé se snažili jeho nápadů využít, jak mohli a také jsem přesvědčen o tom, že k ničemu zvláštnímu nedošli. I kdyby bylo v Teslových nápadech zdravé jádro, tak dneska už je technologie mnohem dál a řada z těch detailů, jak dneska fungují zbraně podobného typu, by neměla nic společného s Teslovými nápady, protože potřebovala řadu dopilování, která zajisté nebyl Tesla schopen dokončit do posledního písmena. Takže je otázka, jestli byly ty jeho nápady užitečné alespoň trošku. Je to možné, ale nemám k tomu žádné důkazy. A pokud jsou tyto věci skutečně v zajetí FBI a pokud jsou to věci, o kterých neví nikdo z obyčejných fyziků na světě, tak o nich samozřejmě nevím ani já. Nemohu samozřejmě přísahat, že žádné takové tajné vynálezy, které třeba používá americká armáda, neexistují nebo neexistovaly. Mohu na to mít pouze svoje názory, podpořené určitou kvalifikací. Myslím, že velká část pohádek o Nikolu Teslovi má pravdivé jádro, odvozené od Teslových snů. Byl to velikán, který skutečně o mnohém snil a měl určité nápady, jak to zrealizovat. Ale to, čemu někteří lidé věří, přesahuje možnosti vědy a pravděpodobně je bude přesahovat i v následujících staletích.“

Teslův transformátor|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Arne Groh

Nikola Tesla byl zcela jistě geniální vynálezce. I slavní mužové vědy však někdy vstoupí do slepé uličky; není to žádná ostuda – bloudění a někdy i bájení k cestě za poznáním jednoduše patří. Něco podobného se klidně mohlo stát i Teslovi. Jestli tomu budete věřit nebo se dál necháte unášet dobrodružnými fantaziemi o utajených objevech Pána blesků, to záleží čistě jenom na vás.

Vysíláno v Planetáriu č. 32/2010, 7. - 13. srpna.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno. Repríza z Planetária č. 37/2009, vysílaného 12. - 18. září.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (13:44).