Domácí uzení není žádná věda. Přesvědčte se sami!
Pohled do udírny je podle mnohých nejhezčím obrázkem. Dopřát si ho můžete i doma... Tedy spíš na dvorku nebo na zahradě.
Zručnější kutil si udírnu postaví i ze zbytků dřeva. Dřevo je důležité také na topení, proto by mělo být tvrdé, nejlépe bukové. A pak už stačí alespoň šest hodin času a můžete se těšit na voňavý a chutný výsledek.
„I když jsem musel něco dokoupit, tak jsem většinu udělal ze zbytkového dříví a z materiálu ze šrotiště,“ popisuje udírnu vlastní konstrukce Milan Šefr.
Velikost udírny přizpůsobte možné spotřebě uzenin. Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně vzdálené, alespoň jeden metr od prostoru uzení. Vzdálenost se liší podle způsobu uzení i podle názorů.
Stejné to je i s teplotou. Při uzení studeným kouřem může být ohniště třeba čtyři metry daleko a udit budete celý den.
„Já mám vyčtený recept na moravské uzené, kdy se na začátku na první dvě hodinky topí na nějakých 80 – 90 stupňů a pak ještě 5 až 6 hodin do 60 stupňů,“ dělí se Milan Šefr o osvědčený recept.
Zároveň ale podotýká, že výsledek není extra dlouho trvanlivý a uzenina by se měla uchovávat v chladu. „U nás se to stejně nejdéle do měsíce spotřebuje, takže tu trvanlivost nemusím tolik řešit,“ dodává Šefr s úsměvem.
Trvanlivější výsledky dosáhnete při uzení teplotou kouře kolem 40 stupňů, doba uzení je pak 12 nebo i 24 hodin, a to je náročné nejen časově.
Do udírny můžete dát kromě vlastního naloženého masa nebo domácích uzenek i kupované výrobky, které přeuzením získají výraznější chuť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka