Dobrý šampón pění. Dlouhé vlasy jsou jen pro mladé... Podobné mýty vyvrací vlasová stylistka Jana Burdová
Vlasová designérka Jana Burdová z Teplic vyvrací nejčastější mýtus typu: tohle už se pro mě nehodí. „Mám na mysli názor, že se dlouhé vlasy hodí jen pro mladé. S tím se setkávám pouze v Česku.
Dlouhé vlasy noste klidně až do smrti, jen o ně prostě musíte po čtyřicítce více pečovat, dbát na moderní střih, krátkou ofinu apod.,“ vysvětluje Jana a dodává: „V případě, že jsou dlouhé vlasy poškozené nebo neupravené, tak ale mohou skutečně na věku přidávat.“
Říká se, že častým česáním a kartáčováním dodáme vlasům lesk. Prachu vlasy rozčesáváním ale nezbavíme a navíc je mechanicky poškodíme. Není pravda, že když si vlasy kartáčujeme často, více se lesknou, spíše se více mastí.
V minulém století nechme postoj, že barvené vlasy u muže značí zženštilost. Existují tónovací gely pro muže, které zakašírují šediny a nikdo nepozná, že jsou barvené. Pouze zatlumí bělost, takže vlasy zůstanou šedé, ale nejsou tak křiklavé.
Ženy se zase přiklánějí k blond barvě, aby šediny vidět nebyly, ale často tím ztrácí na výrazu. Je pravda, že hodně tmavá barva může přidat věk a přitvrdit rysy, ale přesto světlá barva nemusí vždy omladit. Na fotce vidíte dámu kolem šedesátky, světlé vlasy změnila na tmavé a sami vidíte, jak popírá tento mýtus.
Šediny se tvoří ze stresu – tak to pravda je. Dobrá zpráva ale je, že pokud není stres trvalý, tak po jeho odeznění opět začnou růst vlasy v původní barvě. Naopak častým mýtem je stříhání vlasů z důvodu, aby rychleji rostly a byly hustší.
„Ano, opticky vypadají po ostříhání, že jsou hustší, protože ostříháme jemné konečky. Ale na vlasové kořínky a jejich produkci to nemá žádný vliv,“ vyvrací další mýtus Jana Burdová, která za jeden z největších mýtů považuje názor na šampon, „Rozhodně není pravda, že kvalitní šampon hodně pění. Ten vysouší.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
