Do několika let by mohlo mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast – v Krušných horách

S rozšířením myšlenky na vyhlášení CHKO v Krušných horách zřejmě pomohl loňský covidový rok, kdy lidé více jezdili do hor. O ochranu Krušnohoří stojí například některé obce, které zažily velký nápor turistů.

„Chtělo by to návštěvníky Krušných hor začít trochu vzdělávat, aby se uměli chovat k tomu prostředí, které je, co do kvality, srovnatelné s některými národními parky. Chybí mu ale ta známka kvality,“ vysvětluje spisovatel a fotograf Petr Mikšíček.

Naučná stezka Božídarské rašeliniště, Boží Dar, Krušné hory|foto:Profimedia

Podle ústeckého krajského radního Michala Kučery z uskupení Spojenci pro kraj si Krušné hory ochranu zaslouží. V Ústeckém a Karlovarském kraji chce proto vyvolat debatu o zamýšlené nové chráněné oblasti. Ta by mohla vzniknout zhruba do tří let.

„Krušné hory jsou snad jediné vyšší české pohoří, které ještě nemá velkoplošnou ochranu. Chráněná krajinná oblast jinak není jen ochrana přírody, jak si mnozí myslí – je to také příležitost pro krajinu, aby se dále smysluplně rozvíjela,“ shrnul Kučera.

Návrh na vyhlášení CHKO má i své kritiky

Všichni ale podobné myšlenky nesdílejí. Například podle nezávislé starostky Moldavy na Teplicku Lenky Novákové by měly hory nejdřív dostat šanci tzv. dohnat ostatní podobné oblasti v Česku.

„Krušné hory byly pořád takové odstrkované, investovalo se do nich minimum, byly hodně zasažené spady a pořád to ještě není ono. Můj názor je ten, že je to předčasné, a že by se ty hory měly nějakým způsobem rozvíjet. Když tady bude nějaké omezení výstavby, tak to podle mě zase nebude pozitivní. Už takhle odsud mladí lidé odcházejí,“ konstatuje Nováková.

Krušné hory|foto:Petr Lněnička

Podle Ondřeje Charváta z ministerstva životního prostředí by ale život obyvatel Krušných hor nová chráněná oblast příliš nenarušila.

„Případná omezení se týkají pouze prvních a druhých zón, tedy těch nejcennějších oblastí z hlediska ochrany přírody. Za to ale vlastníci lesních a zemědělských pozemků získají možnost finanční podpory šetrného způsobu hospodaření,“ shrnul Charvát.

O tom, jestli stát začne plošně chránit v Krušných horách například rozsáhlá rašeliniště, bučiny nebo náhorní plošiny s populací tetřívka obecného, má být jasno po rozsáhlé společenské debatě.