Desítky lidí vyrazily do ústecké vědecké knihovny pátrat po svých předcích
V rámci dne otevřených dveří jim s tím pomohli odborníci z České genealogické a heraldické společnosti. Lidé si tak mohli vytvořit v knihovně v ústecké Churchillově ulici vlastní rodokmen.
K dispozici jim byli také odborníci na rodokmeny, kteří například pomohli se čtením historických záznamů nebo s výkladem jmen a profesí.
Pro radu za genealogy vyrazila do Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem například Věra Beránková z Chotěšova na Litoměřicku.
Potíže badatelům dělá čtení starých textů
„Potřebovala jsem pomoct přečíst některá jména,“ říká paní Beránková s tím, že na svém rodokmenu pracuje od roku 2014 a dostala se až k roku 1263, protože její předkové patřili k polským a německým aristokratickým rodinám.
Na Dny České genealogické a heraldické společnosti vyrazil i Josef Stříbrný z Ústí nad Labem, který se také snaží pátrat po svých předcích. „Narážím na to, že neumím číst staré texty,“ posteskl si.
Lidem bylo k dispozici několik odborníků. Mezi nimi také odbornice na rodokmeny Helena Voldánová. Podle ní dnes už můžou lidé relativně snadno začít pátrat po vlastních předcích i z domova.
Obvykle se lidé dostanou až k roku 1650
„Vezmou si dokumenty, rodné a oddací listy, zapíšou si ty první generace, a pak si po otevření internetu najdou stránky státních oblastních archivů a vyhledají matriku pro obec, odkud náš předek pochází. Podle těchto informací vyhledáme patřičný zápis a stejně hledáme další generace,“ popisuje genealožka, jak s pátráním začít.
Zájemci se tak můžou dostat až o několik století zpátky. „Většinou se dostáváme, až kam sahají písemné prameny, to znamená k roku 1650, výjimečně k roku 1570. To znamená nějakých dvanáct, třináct generací.“ dodává Helena Voldánová, členka České genealogické a heraldické společnosti.
Setkání ve vědecké knihovně vzbudilo mezi veřejností značný zájem. „Akci pořádáme už podruhé a setkali jsme se s velkým zájmem, takže se z toho stane takový cyklus,“ ohodnotila Monika Beránková z ústecké severočeské vědecké knihovny.
Související
-
Jak sestavovat rodokmen se v sobotu učily desítky zájemců v...
Příznivci rodokmenů a genealogického bádání se v sobotu v Ústí nad Labem sešli se zástupci České genealogické a heraldické společnosti.
-
Knihovnice z Liberce pátrá po osudech svých předků a vytváří...
Své rodiče a prarodiče většinou známe. Víme, jaké je jejich povolání, známe jejich koníčky, životní styl. Čím dále po rodové linii jdeme, zjišťujeme, že informace u...
-
Rodokmen lze sestavit i z domova
Koho nebaví takzvané „velké“ dějiny a konec konců ho nezajímá ani to, co se kdysi dělo v jeho městě nebo vesnici, ten se zpravidla nakonec přeci jen někdy s histo...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
