Čočkující galaktická kupa

O této zvláštní optice, kterou vybrousil sám vesmír víme, že ji vytváří kosmické těleso mimořádné hmotnosti. Jeho gravitace ohýbá, láme i násobí světlo, podobně jako čočka s velkou ohniskovou vzdáleností. Snímek ze zmíněného teleskopu je unikátní tím, že zachycuje hned pětičlennou skupinu kvasarů. Ve skutečnosti však jde o jeden jediný, který je čočkou znásoben. Vědci už dříve pozorovali takto multiplikované obrazy, tento nový je ovšem dosud jediným případem, při kterém vícenásobný obraz kvasaru vytvořila kupa galaxií.
Ta je známá pod označením SDSS J1004+4112, leží v souhvězdí Malého lva a jedná se o vůbec nejvzdálenější kupu galaxií, kterou známe. Je od nás vzdálena 7 miliard světelných let; světlo z ní se tedy na svou pouť vydalo v době, kdy měl vesmír za sebou jen asi polovinu svého současného věku.
Vědci upozorňují, že gravitační čočka vytváří vždy lichý počet obrazů, jeden je však obvykle velmi slabý a ukrytý ve světle objektu, který čočku vytváří. Pokud by všechny objekty, tedy kvasar, gravitační čočka i pozorovatel na Zemi byly v jedné přímce, výsledným obrazem by byl tzv. Einsteinův prstenec. Původní pozorování odhalila čtyři obrazy, teprve velmi ostré snímky z Hubblova teleskopu zviditelnily i pátý obraz kvasaru. Jsou to věci v tom vesmíru, co říkáte?

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.