Cibuloviny jsou okrasou každé zahrádky. Je pravý čas dát je do země
Kdo nemá na zahradě tulipány nebo narcisy – ty nejklasičtější podzimní cibuloviny? Patří k nejrozšířenějším druhům ve spoustě variant a neškodí připomenout si základní zásady úspěšného pěstování.
Při výsadbě podzimních cibulovin se držíme hesla „Děti do školy – cibulky do země a děti ze školy – cibulky ze země“. Zkrátka podzimní cibuloviny sázíme v průběhu září, maximálně do konce října – to aby stihly do zimy zakořenit.
Naše zimy snášejí poměrně dobře, zvlášť když mají aspoň malou sněhovou peřinku. Koncem června – po odkvětu a zatažení listů cibulky opatrně vyjmeme a uložíme na suchém temném místě. Traduje se, že například tulipány se bez této pauzy neobejdou, že pak zakrňují a méně kvetou. Ale praxe ukazuje, že ani tulipány není nutné každoročně z půdy vyndávat.
Vysazujeme jen zdravé cibulky; vyřadíme nahnilé, vyschlé, mechanicky poškozené nebo změklé. Půdu mají rády propustnou s dostatkem živin – ale nesnášejí hnojení hnojem. Během kvetení ani hnojit nemusíme, až v závěru jim dopřejeme přísun živin. O zalévání obecně platí, že cibuloviny nemají rády přemokřenou půdu.
Důležité je také to, jak hluboko a v jakém rozestupu cibuloviny vysazujeme. Pokud je dáme příliš mělce, hrozí v létě vysychání kořenů, a to je problém pro ukládání zásobních látek pro příští rok.
Pokud naopak dáme cibulku příliš hluboko, ztratí mnoho sil na to, aby se probojovala na povrch a na květy už nezbývá dost energie. Drobnější cibulky sázíme blíž k povrchu, větší naopak hlouběji – pokud nakoupíte nové druhy, poraďte se s prodejcem. Při příliš husté výsadbě si budou konkurovat a ztrácet sílu.
A ještě jedna rada: tulipány, narcisy a další cibuloviny nepěstujeme kvůli tomu, aby si hryzci pochutnali, proto můžeme zkusit použít při výsadbě speciální košíčky. Dají se běžně koupit v zahrádkářských prodejnách. Nejenže pomohou ochránit cibulky před hlodavci, ale také ulehčují vyrývání cibulek.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
