Chystaná spalovna v Chomutově musí projít celým posouzením vlivu na životní prostředí. Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení

Podle závěru zjišťovacího řízení patří plány na přebudování současné spalovny mezi ty, které je nutné vždy nechat posoudit v rámci celého procesu EIA. Během řízení navíc některé úřady požadovaly doplnit řadu informací. Jde například o ochranu ovzduší nebo vod.

Spolek Arnika pak požaduje také například konkrétní stanovení odpadů, které se mají ve spalovně využívat k výrobě tepla nebo hodnocení nepřímých vlivů nového provozu. Pro další pokračování posuzování plánované spalovny na životní prostředí teď musí společnost Achterm připomínky zapracovat do dokumentace.

Spalovna by měla ročně zlikvidovat až 60 000 tun odpadu z regionu

Podle dosavadní dokumentace plánuje teplárna skončit s výrobou tepla z hnědého uhlí – má v plánu nahradit ho spalováním odpadu. Podle podkladů ho mají nové roštové kotle ročně spálit až 60 000 tun. Záměr počítá s tím, že se bude do Chomutova dovážet směsný komunální odpad z celé západní části Ústeckého kraje.

„Jedná se o už jinak nezpracovatelné zbytky z třídění, které se za normálních okolností i podle taxonomie mají svážet na skládky v regionu – chomutovskou, žateckou a kláštereckou,“ vysvětlil při začátku zjišťovacího řízení jednatel teplárny Actherm Daniel Zeman. Vedle toho má do spalovny mířit i odpad ze sousedního kraje – tedy z Karlovarska nebo Sokolovska.

Podle jednatele Daniela Zemana má v chomutovské teplárně vzniknout zařízení, které je v tuto chvíli nejlepším technickým řešením pro spalování odpadů. „Čtvrtá generace těchto zdrojů už má takové parametry, že sice nejsou dokonale ekologicky čisté, ale ta jejich stopa je redukována na absolutní technické minimum,“ dodává Zeman.

Pokud teplárna projde posouzením vlivu na životní prostředí a získá souhlasné stanovisko včetně dalších povolení, chce začít s budováním spalovny na konci roku 2024. Náklady přesáhnou podle Daniela Zemana dvě miliardy korun.