Chcete zdravě jíst? Zkuste kysané zelí nebo pickles, doporučuje odbornice na zdravou výživu
Příprava kysaného zelí je velmi jednoduchá. Zelí nakrouháme, smícháme se solí a kmínem (můžeme přidat i jablko nebo křen), důkladně ho namačkáme, tím narušíme strukturu a začne fermentační proces, vysvětluje odbornice na zdravou výživu Mgr. Miroslava Slavíková.
Je dobré, a léty vyzkoušené, zelí i našlapat. Napěchujeme ho do skleněné nebo kameninové nádoby a zatížíme. Veškeré zelí musí být ponořené, aby se nekazilo. Vydrží měsíce.
Oblíbená pečeně nebo pečená husa se podává právě s dušeným kysaným zelím, protože zlepšuje trávení masa. „Jinak ale jezte zelí spíš syrové, samotné nebo v salátech,“ doporučuje Slavíková.
Kousek zelí podávejte ke každému jídlu, obsahuje blahodárné laktobacily, minerální látky, jsou v něm vitamíny a také zlepšuje trávení.
Vyzkoušejte pickles!
Zatímco kysané uchováváme v jeho vlastní šťávě, kvašenou zeleninu vyrábíme pro změnu na vodní bázi. Říká se jí pickles.
Na větší kousky nakrájenou mrkev, cibuli, květák nebo bílou ředkev namačkáme do sklenice. Přelijeme převařenou osolenou vychlazenou vodou. Na 1 litr vody použijeme 1 lžíci soli. Sklenice s pickles necháme v teplé místnosti 4 dny. Potom přemístíme do lednice a můžeme jíst. „Kousek se hodí ke každému jídlu, stejně jako zelí,“ ujišťuje Mirka Slavíková.
Podobným způsobem můžeme připravit okurky - tzv. kvašáky, nebo rajčátka. Známé zavařované okurky jsou spíše dobré. „Ale i když laktobacily nedodají, voní a chutnají a tím nás také vhodně povzbuzují,“ dodává Mirka Slavíková.
V rozhovoru uslyšíte také o mražených a sušených zelených bylinách, dlouho vařených džemech a povidlech bez cukru a bez chemických konzervačních látek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.