Azylové domy nabízejí obětem domácího násilí utajený pobyt

Domácí násilí
Domácí násilí
Policisté na Mostecku vyjíždí stále častěji k případům domácího násilí. Vyplývá to z policejních statistik. Za první polovinu letošního roku vykázali z domácností téměř stejný počet násilníků jako za celý loňský rok. Středisko sociální pomoci v Mostě proto nabízí obětem závažných forem domácího násilí novou službu, tzv. utajený pobyt.

„Opakovaně docházelo k týrání ze strany syna, který se dopouštěl jak fyzických ataků, tak verbálních urážek na své matce. Klientka čekala, než začala situaci řešit – styděla se za svou situaci, a až po pomoci sestry, které svůj příběh svěřila, došlo nakonec k vykázání syna ze společné domácnosti,“ popisuje jeden z posledních případů domácího násilí na Mostecku Markéta Střížová ze Střediska sociální pomoci v Mostě.

Že takových případů přibývá, je jasné i z policejních statistik. Podle nich policisté stále častěji vykazují agresory z domácností.

„V roce 2016 využili policisté na Mostecku institutu vykázání z domácnosti v 26 případech. Letos už řešili takových případů 20. Policista je oprávněn vykázat osobu z domu nebo bytu, společně obývaného s útokem ohroženou osobou, na dobu 10 dnů ode dne jeho provedení,“ doplňuje policejní mluvčí Daniel Vítek.

Oběti opakovaného domácího násilí a jeho těžkých forem mohou nově na Mostecku využít tzv. utajovaný pobyt.

„Pobyt klientkám slouží k tomu, aby se oprostily od kontaktu s násilnou osobou, a také, aby se stabilizovaly a zkusily žít nový život,“ vysvětluje Markéta Střížová.

Klientky zařazené do programu utajovaného pobytu musí dodržovat přísná pravidla. „Nikdo neví, kde se azylový dům nachází – ví to jen ta klientka, se kterou je dopředu domluvená schůzka na nějakém místě. Klientky nemají k dispozici vlastní mobilní telefony a měly by utnout víceméně kontakt i se svou rodinou,“ dodává Střížová.

Oběti domácího násilí mohou žít v azylovém domě v rámci utajovaného pobytu až jeden rok.

Například azylový dům v Mostě řeší ročně zhruba 11 případů žen, které se staly obětí domácího násilí. Jeho ředitel Jan Panocha proto novou službu vítá: „Princip utajených adres azylových domů je přínosný. Násilník o své oběti neví a ona zatím může svou situaci řešit – má tam psychologa i sociální pracovnice.“

Oběti domácího násilí mohou být v rámci utajeného pobytu umístěny do azylových domů i v sousedním okrese nebo kraji.