Automobily a jejich spotřeba. Údaje od výrobce versus realita

18. červen 2013

Chystáte se koupit nový automobil a jedním z rozhodujících parametrů je spotřeba? Pozor, ne vždy odpovídá realitě.

Automobilky se v poslední době předvádějí v nabídce úspornějších motorů. Poslední modely slibují spotřebu 5,4, ale i 3 lity na 100 kilometrů. Dá se ale věřit těmto údajům? Poslední výzkumy zjistily, že rozdíl mezi uváděnou spotřebou u prodejce a reálnou spotřebou na silnici je v průměru 25 procent. A to je docela dost.

Ještě nedávno to přitom bylo pouze kolem 10 procent. Jde totiž samozřejmě o to nalákat zákazníka. Při dnešních cenách benzínu a nafty bývají totiž údaje o spotřebě často rozhodující.

Výrobce do toho tlačí i Evropská unie, která se snaží snižovat emisní limity – emise jsou totiž přímo úměrné ke spotřebě. Na oko jsou tedy nové automobily ekologičtější, ve skutečnosti tomu ale tak není.

Výrobce si údaje o spotřebě nevymýšlí, ale hledá při testech skulinky, jak pravidla obejít – zkušební vozy mají například vyladěné motory, jezdí po hladkém povrchu a používají speciální pneumatiky.

Moderní, přeplňované, maloobjemové motory navíc opravdu dokáží být při „lehké noze“ úsporné. Stačí ale jen trochu šlápnout na pedál a spotřeba prudce stoupá. Paradoxně jsou tak některé staré šestiválce úspornější než nové čtyřválce.

Evropská unie chce navíc do roku 2020 zpřísnit emisní limity a hrozí tedy, že budou výrobci podvádět ještě víc. Nejhůře jsou na tom podle průzkumu německé luxusní vozy, kde je rozdíl mezi udávanou a reálnou spotřebou až 30 procent.

Jedinou „dobrou“ zprávou je, že podvádějí všechny světové značky, a tak je dobré si přičíst 25 procent a dostanete reálnou spotřebu.

autor: Milan Král
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.