August Corda – mykolog, fytopaleontolog a smolař z Liberce
Slavný je každý, po kom je něco pojmenováno. A příjmení významného libereckého přírodovědce Augusta Cordy nesou tzv. kordaity, tedy vyhynulé nahosemenné rostliny permu.
August Corda byl mykolog a fytopaleontolog. Je také zakladatelem české vědecké ilustrace, který za sebou nechal tajemství spojené se slavným Bermudským trojúhelníkem.
Narodil se v Liberci v roce 1809. Celý život ho provázela smůla. Rodiče mu zemřeli, když mu byl rok. Vychovávala ho babička.
Vyučil se drogistou a později studoval lékařství. Medicínu však zanedlouho opustil a začal se věnovat biologii.
Nesmírně ceněné se staly jeho práce o drobných mikroskopických houbách, které detailně popisoval. Materiál se stal jedním z nejcennějších fondů mykologického oddělení Národního muzea. Corda získal věhlas a stal se čestným doktorem Karlovy univerzity.
Smůla si Cordu podruhé našla, když ho František Palacký pověřil chemickou a mikroskopickou analýzou slavného Rukopisu zelenohorského. Corda uvedl, že „z přírodně historického stanoviska a z prostého stavu spisu považuje tento dokument za nanejvýš starý“. Vlastence tím potěšil, jenže pak se ukázalo, že jde o falzifikát. Cordova pověst tím utrpěla.
August Corda pak odjel na vědeckou cestu do Severní Ameriky, aby obohatil sbírky Národního muzea. Když se po osmi měsících vracel, jeho loď se záhadně ztratila v oblasti Bermudského trojúhelníku.
Jméno velkého smolaře Augusta Cordy je navždy vepsáno do fasády budovy Národního muzea v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
