Americké sondy zkoumají radiační pásy kolem Země
Jedním z prvních objevů kosmických sond koncem padesátých let byly radiační pásy Země, známé také jako Van Allenovy pásy.
Tento americký fyzik a raketový expert prostřednictvím měření družice Explorer 1 v roce 1958 zjistil, že Zemi obepínají jakési dvě slupky se zvýšenou radiací a výskytem nabitých částic. Vnitřní pás, ve kterém převládají vysokoenergetické protony, je zhruba od 1 000 do 6 500 km nad horními vrstvami atmosféry, vnější pás s energetickými elektrony je větší a rozptýlenější – jeho výška se pohybuje mezi 13 - 42 000 km.
Průlet těmito pásy může ohrozit nejen zařízení na kosmických sondách a telekomunikačních satelitech, ale samozřejmě i lidský organismus. Pro představu – částice dovedou proniknout olověným štítem o tloušťce jednoho milimetru. Proto byly např. lety programu Apollo vedeny tak, aby se astronauti vyhnuli oblastem s nejvyšší intenzitou záření. Hubbleův kosmický teleskop se při průletu Van Allenovými radiačními pásy dokonce vypíná.
Vznik pásů dnes přičítají vědci kolizi magnetického pole Země s částicemi slunečního větru. Kdysi se Američané se Sověty obviňovali, že nebezpečné pásy vznikly po testech jaderných zbraní. Existují i další teorie – např., že jde o pozůstatek polárních září nebo výsledek sopečné aktivity.
Van Allenovy pásy nejsou jen výsadou Země, mají je všechny planety s magnetosférou. V naší Sluneční soustavě je má nejsilnější Jupiter, protože má ze všech planet nejmohutnější magnetické pole.
Přesto, že van Allenovy pásy jsou blízko Země, mnoho o nich nevíme. Jejich podrobnému výzkumu se mají věnovat dvě koncem letošního srpna vypuštěné sondy Radiation Belt Storm Probes. Z oběžné dráhy kolem Země budou zkoumat procesy, které působí napříč celou Sluneční soustavou – především ty, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země, píše se na stránkách americké NASA. Budou operovat v srdci radiačních pásů a měřit elektricky nabité částice, magnetická a elektrická pole, která vyplňují prostor v okolí Země. Poletí za sebou po stejné dráze, aby sledovaly, jak se radiační pásy mění v prostoru a čase.
Vysíláno v Planetáriu č. 38/2012, 15. - 21. září.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka