ABS: Jak to vlastně funguje?

Za určitých podmínek tak může zkrátit brzdnou dráhu a zachová se díky němu také stabilita a ovladatelnost vozidla v mezních situacích - například při prudkém brzdění.

Hlavní části ABS systému jsou: snímače otáček kol, „impulsní" kroužky na nábojích kol, řídicí jednotka systému ABS a elektrohydraulické nebo elektropneumatické řídící ventily.

Že je systém atktivní poznáte tak, že při prudkém brzdění na samé hranici přilnavosti je slyšet přerušované brzdění. Třeba na mokré vozovce. Přerušování způsobuje svou činností právě ABS. Odpouští tlak v brzdovém systému, tím sníží brzdnou sílu a kolo se odblokuje.

Systém ABS může uvolnit kolo 12-16x za sekundu. Při delším brzdění klesá pedál k podlaze. Tuto akci jsou systémy ABS schopné opakovat po celou dobu brzdění, až do minimální rychlosti. Při rychlosti 4 km/h se systém ABS sám odpojuje. Brzdový pedál při této činnosti jakoby kope.

Nezkušený řidič by se mohl zaleknout a povolit ho. Ale to je špatná reakce. Pedál musí být stále sešlápnutý. Na mokrém a zledovatělém povrchu má vozidlo s ABS mnohem kratší brzdnou dráhu než auto bez něj. Zda bezchybně vykonává svou funkci, kontrolují bezpečnostní systémy v autě. Zjistí-li závadu, systém vypnou. O jeho nedostupnosti informují řidiče rozsvícením kontrolky. V současnosti je systém používán už i na motocyklech.

Tzv. ABS systém byl vyvinut firmou Bosch v roce 1978. Jeho historie je však mnohem starší. Už v roce 1936 Bosch ohlásil patent systému na tzv. „zařízení k bránění silného brzdění kol motorového vozidla". Ke komerčnímu uplatnění jako první použila ABS firma Mercedes.