80 let rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem
Sídlo ústeckého rozhlasového studia je národní kulturní památkou
Nedílnou součástí historie ústeckého rozhlasového vysílání je vila továrníka Wolfruma, v níž ústecké studio rozhlasu už od roku 1945 sídlí.
Nádherná novorenesanční vila, která je do roku 2005 národní kulturní památkou, stojí v kopci jen kousek od centra města.
„Vila začala na tomhle krásném místě s nádherným výhledem růst v roce 1897. Stavěl ji Carl Friedrich Wolfrum, což byl nejstarší syn významného průmyslníka Carla Wolfruma, který stál u základů průmyslové revoluce v Ústí nad Labem. Mimojiné to byl právě on, kdo přivezl první parní stroj do Ústí nad Labem – v roce 1852,“ přibližuje historik Martin Krsek.
Wolfrumovu vilu v Ústí nad Labem navrhli architekti Hans Miksch a Julian Niedzielski z Vídeňské architektonické kanceláře. Jejich záměrem bylo postavit novorenesanční palácovou rezidenci.
Wolfrum patřil mezi nejbohatší obyvatele Ústí nad Labem
„Stavba vily trvala zhruba dva roky, takže se do ní Wolfrumovi stěhovali přesně na přelomu 19. a 20. století. Je výrazná především tou snahou co nejvíc napodobit šlechtické sídlo,“ konstatuje Krsek.
V Ústí nad Labem stojí celá řada krásných vil, které si nechali postavit významní průmyslníci na přelomu 19. a 20. století.
„Carl Friedrich Wolfrum patřil k nejbohatším obyvatelům města, takže ta vila rozhodně nepatřila k těm standardním. Můžeme ale říci, že tu byli i bohatší podnikatelé – například Ignaz Petschek. Kdybychom porovnávali rozdíly v jejich sídlech, tak Petschek má například obklady té vstupní haly v pravém mramoru, kdežto obklad Wolfrumovy vily tvoří mramor umělý, byť to tak na první pohled nevypadá,“ dodává Martin Krsek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
