Zvláštní onemocnění vzniká z buněk, které nás mají chránit. Lék na chronickou lymfatickou leukémii vyvíjí čeští vědci

13. červenec 2023

Milníku při výzkumu leukémie dosáhli odborníci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Tým Marka Mráze z univerzitního institutu CEITEC získal americký patent na využití speciálních proteinů jako léčiva pro nádorová onemocnění krve. Vědci se soustředí na leukémii, která vzniká z buněk našeho vlastního imunitního systému.

„V imunitním systému je obrovské množství různých typů buněk. Jedním z nich jsou B-lymfocyty, z nichž mohou vzniknout nádorová onemocnění, v našem případě leukémie, které se říká chronická lymfatická leukémie. To onemocnění je velice zvláštní tím, že vzniká právě z B-lymfocytů, které nás za normálních okolností mají chránit tím, že produkují protilátky,“ popisuje Marek Mráz.

Otázku, proč se tyto buňky někdy obracejí proti nám, si klade mnoho vědců. „V principu už víme, že B-lymfocyty mají takový vnitřní program velmi intenzivního množení, který existuje proto, abychom byli schopni bránit se rychle se šířícím bakteriím a virům. Mají v sobě tento velice nebezpečný program a zdá se, že u chronické lymfatické leukémie ho zapnou, aniž by v těle reálně existovala infekce. Nádorové buňky tedy vlastně využijí tu speciální vlastnost B-lymfocytů pro takto extrémní množení,“ říká Marek Mráz.

Jedním z projevů chronické lymfatické leukémie, kterých si pacienti všímají, bývají častější závažnější infekce. Zvětšují se lymfatické uzliny, slezina, která je také imunitním orgánem, nebo játra.

Podle Marka Mráze bývá chronická lymfatická leukémie většinou diagnostikována pacientům starším 65 let. „Velmi častým projevem je únava, ale ta ne vždy vyvolá okamžitě pozornost, protože přeci jenom k pokročilejšímu věku patří. Poměrně často se jedná o náhodný nález, třeba se při preventivní prohlídce zjistí neobvyklé množství B-lymfocytů v periferní krvi,“ doplňuje.

Čtěte také

U leukémií obecně lékaři zatím nevědí, co je spouštěcím mechanismem. „Je známo, že existuje jakási souvislost mezi radioaktivním zářením a vznikem leukémií. To jsme se dozvěděli po použití atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki, nicméně to je něco, co se v současnosti snad neděje,“ říká Marek Mráz.

Za vznikem chronické lymfatické leukémie stojí podle něj pravděpodobně spíše jakýsi náhodný proces, který souvisí se zestárnutím imunitního systému. „S postupujícím věkem dochází k hromadění chyb, takže B-lymfocyty se zvrhnou do té maligní podoby. Zároveň také víme, že je tam i genetický faktor, protože příbuzní pacientů s chronickou lymfatickou leukémií mají násobně větší riziko onemocnění,“ dodává.

Veškeré toto poznání je důležité k tomu, abychom dokázali s leukémií bojovat. Léčivo, ke kterému směřují čeští odborníci, musí projít ještě řadou dalších testů. Pokud se podaří získat prostředky na dokončení výzkumu, Marek Mráz předpokládá, že by lék mohl být k dispozici za deset let.

Celý rozhovor o chronické lymfatické leukémii a novém českém léku si poslechněte v magazínu Zdravíčko.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.