Znáte dietu MIND? Jídlem ke zdravějšímu mozku
Už od druhé poloviny 20. století sbírá medicína důkazy o tom, že jednou z hlavních příčin šíření civilizačních nemocí jsou změny v našem jídelníčku. Lékaři se postupně snaží identifikovat potraviny a pokrmy, které ke vzniku problémů přispívají. Zatímco takových potravin jíme moc, povážlivě málo máme těch, které nám prospívají.
Na základě dostupných poznatků se skupina amerických odborníků pokusila sestavit dietu, která by podporovala zdraví mozku, a nazvali ji zkratkou MIND, což je zároveň v angličtině slovo označující mysl, rozum, paměť či myšlení. Cílem diety MIND je zpomalit či zastavit pokles poznávacích funkcí mozku a případně předejít nebo oddálit nástup demence.
Co MIND doporučuje a jak vznikla
Při přípravě diety vycházeli tvůrci z dobrých zkušeností, které má medicína s tzv. středomořskou dietou. Ta vychází ze stylu stravování tradičního v okolí Středozemního moře, např. v Itálii, Španělsku, Řecku nebo severní Africe. Druhým inspiračním prvkem byla dieta označovaná zkratkou DASH, se kterou přišli kardiologové, aby snížili riziko vzniku srdečních infarktů nebo mozkových mrtvic. Cílem DASH je zejména omezit vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku neboli hypertenze.
MIND kombinuje prvky středomořské diety s DASH. MIND dává přednost převážně potravinám rostlinného původu, zejména zdůrazňuje význam listové zeleniny (salát, zelí, špenát, kapusta) a ovocných bobulí. Doporučuje pravidelnou konzumaci ořechů, luštěnin (čočka, fazole, cizrna) a ryb. Obilovin si můžete dopřát poměrně hojně, přednost by mělo mít celozrnné pečivo či těstoviny. Z přidávaných olejů doporučuje MIND dieta zejména olivový.
MIND přitom doporučuje omezit konzumaci sladkostí (zmrzliny, sušenky, dorty, koblihy). Zcela zříct se nemusíte ani červených mas (vepřové, hovězí), ale přednost by měla mít kromě ryb i drůbež. V rámci diety je možné konzumovat i menší množství másla (nebo margarínů) a sýrů. I smažené pokrmy si občas dopřát můžete, ale nemělo by to být pravidelně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.