Zlatice: v únoru můžeme provést zmlazovací řez, průklest anebo tvarování korunky

10. únor 2023

Když zlatice (Forsythia) svými květy obléknou zahrady a parky do žlutých šatů, jakoby se lidé začali víc usmívat. Vysazujeme je jako solitéry, do živých plotů, před skupinu vyšších listnáčů nebo před tmavé jehličnany. A v únoru je můžeme prořezat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Zlatice či forzýtie, nesprávně (ale zato vytrvale) jí říkáme zlatý déšť, je dřevinou, která řez a tvarování snáší velmi dobře. A tak můžeme staré keře seříznout až skoro k zemi a nechat je obrazit. Nebo keře probereme, prosvětlíme, aby obrůstaly i od země. Anebo tvarujeme části větví tak, jak se nám líbí. K tomu je dobré mít několik důležitých informací.

Seříznutý keř dobře obráží bujnými výhony. Protože bývají hodně dlouhé, hrozí, že v dešti či za větrného počasí se vylomí od země. Proto nové pruty v červnu, nebo v době, kdy jsou dlouhé přes půl metru, alespoň o 1/5 zakrátíme. Důsledkem bude lepší tvrdnutí dřeva na bázi výhonů, sníží se riziko jejich vylomení. Musíme ale počítat s tím, že v zimě zmlazené keře nepokvetou možná ještě rok po úpravě keře.

Při zimním průklestu odstraňujeme konce výhonů, které mají nasazené květy. Takto ošetřené výhony také v daném roce nepokvetou, ale příští rok budou mít květy na všech nových přírůstcích, prakticky už od země.

Tvarování v zimě přichází v úvahu zase až po dvou třech letech, kdy se v upravených tvarech začnou na postranním obrostu vyvíjet i květní pupeny.

Tvarujeme-li keře a chceme-li, aby příští rok dobře kvetly, děláme tuto práci v době, kdy odkvétají (kdy by odkvetly). Na nových přírůstcích se do konce vegetační doby naindukují květy pro časné jarní kvetení.“

Další rady a zajímavosti si poslechněte v reportáži.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.