Ženu, která pomohla Teplicím s rozvojem moderního umění, připomíná nový kámen zmizelých

30. prosinec 2024 10:00

Kameny zmizelých připomínají osudy Židů, kteří za války nepřežili koncentrační tábory. V Teplicích v těchto dnech přibyl další. Na památku ženy, která byla v meziválečných letech významnou osobností teplického kulturního života. Je zasazený v chodníku před domem na křižovatce ulic Juditina a Břetislavova stezka v městské části Na Valech.

Položení památného kamene inicioval Tepličan a patriot František Erbert. „Napadlo mě to z takové té vrozené úcty k výtvarnému umění a k té dámě, která se opravdu před tou válkou nejen o to výtvarné umění ve městě zasadila,“ shrnuje.

František Erbert chtěl upozornit na místo, kde kdysi bydlela profesorka dějin umění Emma Meisel. V roce 1932 založila v teplickém muzeu Sekci pro výtvarné umění.

Nový kámen zmizelých v Teplicích připomíná Emmu Meisel

„V roce 1937 sem dostala autory spolku Mánes, mezi nimi i Fillu, Myslbeka, Švabinského a podobné autory, což tenkrát byl na tu dobu obrovský počin – to se málokomu povedlo. Myslím, že tady v regionu nikomu,“ vysvětluje Erbert.

Propagátorka moderního umění do Teplic přišla v roce 1920. Učila na německém dívčím lyceu a spolupracovala s muzeem.

„Muzeum bylo ve Školní ulici. V roce 1934 byla založena i galerie věnovaná modernímu umění ve zdejší spořitelně,“ připomíná historička Bohuslava Chleborádová, která se činnosti Emmy Meisel dlouhodobě věnuje.

„Když jsem v roce 1981 jako mladý elév přišla z Brna do Teplic, byly v muzejních sbírkách takzvané balíky, které byly určeny k odpisu. Mezi nimi byla i celá sbírka Sekce pro výtvarné umění,“ vzpomíná Chleborádová.

Začala se o osud Emmy Meisel, která zemřela v roce 1942 v Osvětimi, zajímat a zjišťovat další informace. „Prozatím se nedohledal její portrét. Doufám, že se to ještě v Národním archivu podaří,“ dodává historička.

Stolpersteiny mají pietní a morální hodnotu

Stolpersteinů, česky také kamenů zmizelých, je v Teplicích podle předsedy židovské obce Michaela Lichtensteina už 128.

„Je to betonová dlažební kostka, na které je mosazná destička, ve které je gravírovaný nápis osoby, která byla zavražděna. Hodnotu to má pouze tu pietní a morální – aby to někdo zcizil a dal do sběrny, to je nesmysl,“ shrnul Lichtenstein.

Kameny zmizelých jsou taky třeba v Ústí nad Labem, v Lounech, Žatci, Peruci, nově v Krupce a připravují se v Dubí.

Spustit audio

Související