Zemědělci stále neznají nastavení evropských dotací pro další roky. Řeší proto, co a kam zasít

4. srpen 2022 15:08

Evropská komise dlouhodobě požaduje, aby zemědělci pěstovali plodiny na polích až do zimy bez možnosti podzimní orby. Má to zabránit erozi půdy. Pravidla mají sice platit od nového roku, ale zemědělci ještě neznají podmínky pro přidělení evropských dotací.

Zemědělci v Ústeckém kraji mluví hlavně o nejistotě. Potřebují plánovat osevní postupy, mít objednané osivo a další k tomu navázané záležitosti, pořád ale nemají jasné informace.

„Od příštího roku máme dodržovat něco, co ještě neznáme,“ shrnul Jakub Bodnárik, ředitel firmy, která hospodaří v Lažanech na Chomutovsku.

Jde třeba o maximální výměru jednoho bloku pro jeden druh plodiny. Bodnárik měl prý ještě před měsícem informace, že to má být 10 hektarů, teď se zase prý mluví o rozdělení podle typu půdy. Jiný rozměr by byl pro vysoce erozně ohrožené půdy, jiný pro ty běžné.

Konečná podoba nového strategického plánu společné zemědělské politiky má být hotová do ledna 2023, nelze ale vyloučit komplikovaná jednání při připomínkování. Plánovaná omezení se proto ještě nebudou týkat porostů vysetých letos na podzim.

Podle ministerstva zemědělství farmářům sankce za porušení osevních postupů nehrozí

Obvyklá sankce při porušení osevních postupů je tři procenta všech plošných plateb z evropských zemědělských fondů. Ministerstvo zemědělství ale ubezpečuje, že se sankce na zemědělce vztahovat nebudou.

„Nemůžeme a nebudeme vymáhat povinnosti, které legislativně začnou platit až po těch obvyklých termínech agrotechnických a zemědělských prací. To znamená, že se plánované omezení nebudou týkat porostů vysetých letos na podzim,“ uvedla Tereza Kubálková z tiskového oddělení ministerstva.

Podle Zemědělského svazu České republiky ale nezoraným polím hrozí další poškození.

Vznik menších farem místo velkých zemědělských podniků? Podle zemědělců naivní představa

Na avizovanou podporu menších farem, které hospodaří na maximálně 150 hektarech, nahlížejí zemědělci spíše se skepsí. Například podle Víta Stránského, který má rodinnou farmu ve Strupčicích, není reálné, že by zemědělství převzali malí sedláci. To, že by skončily velké stabilní zemědělské podniky a změnily se na malé farmy, je prý spíš naivní představa. Podle něj o něco podobného sedláci z jeho okolí většinou ani nemají zájem.

On sám hospodaří na asi 300 hektarech a chová zhruba 60 ovcí. Při novém způsobu rozdělování dotací v letech 2023 až 2027, kdy půjde vyšší podpora na prvních 150 hektarů, tak prý přijde zhruba o 2,5 milionu korun.

Pro sedláky a menší farmy to je ovšem motivační opatření, řekl za agrární komoru Chomutovska Martin Vízek. Podle něj to schvalují, a přinese jim to víc peněz.

Spustit audio

Související