Zanedbávat údržbu klimatizace se nevyplatí, jde o zdraví
Klimatizace je dnes u většiny moderních aut běžnou součástí výbavy. Při teplotách, kdy bývá přes 25°C, jako tomu bylo v posledních dnech, si už cestování bez ní ani neumíme představit. Možná se vám ale už stalo, že jste po zapnutí klimatizace ucítili nepříjemný zápach. Ten mají na svědomí bakterie a plísně, které se v klimatizaci tvoří. V takovém případě byste určitě měli klimatizaci vyčistit.
„Já bych doporučil lidem, pokud budou čistit klimatizaci, tak aby to šlo ruku v ruce s výměnou filtru,“ říká servisní technik Radek Toman, a dodává, že motoristé by měli klimatizaci čistit, a společně s tím i vyměnit takzvaný kabinový filtr, minimálně jednou ročně. Podle něj to ale spousta z nich nedělá. „Lidi to právě nemění v rámci úspor, protože ono je to takzvaně nebolí a ani si to neuvědomují. Ten vzduch v tom vozidle se nezmění. Nicméně pokud si někdo váží svého zdraví, pokud vozí děti, tak bych rozhodně doporučoval tu výměnu provést, protože to dýcháme. Je to stejné, jako bychom byli v nečistém prostředí.“
Toman zároveň doporučuje, kvůli současné vysoké koncentraci pylu a prachu v ovzduší, vyměnit taky filtr vzduchový. Ten na rozdíl od toho pylového, který chrání kabinu auta, zabraňuje nečistotám vniknout do prostoru motoru. I jeho pravidelná výměna je proto velmi důležitá. Má totiž zásadní vliv na správnou funkci motoru, vysvětluje automechanik Jindřich Holý: „Motor nasává vzduch do spalovacího prostoru. Je to špinavé od prachu venku, který sebral filtr a dovnitř do toho filtru úplně nevidím samozřejmě, proto by se ten filtr měl měnit minimálně jednou za dva roky nebo každých 60 tisíc kilometrů.“
Pokud ale chcete mít v autě opravdu čisto, neměli byste vynechat ani úklid interiéru. Ten je totiž podle dva roky staré studie francouzské společnosti specializované na chemické čištění aut, bakteriemi zamořený desetkrát víc než záchod. Na množení bakterií v autě má podle studie největší vliv jídlo a taky kosmetické přípravky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
