Z historie budovy

Palácovou vilu v ulici Na Schodech 10 nechal na základě návrhu vídeňského ateliéru Hanse Miksche mezi lety 1887-1910 postavit Carl Georg Wolfrum. Secesní budova nepravidelného půdorysu stojí v rozlehlé zahradě na poměrně prudkém jižním svahu severně od centra města. V 90. letech 19. století si v sousedství nechal postavit vilu i syn Carla Wolfruma (dnes Severočeská vědecká knihovna).

Dominantou přízemí Wolfrumovy vily je centrální hala. Pozoruhodné je obložení stěn, dveřních rámů a říms nade dveřmi, provedené ve velmi kvalitním štukolustru (barevná štuková vnitřní omítka). Excentricky umístěné sloupy s ionizujícími hlavicemi člení prostor haly na část přístupu k hlavnímu schodišti s křížovou klenbou a vlastní prostor haly se štukovými kazetami na stropě. Při protější stěně je krb (upravený pravděpodobně ve 30. letech 20. století), na němž je zajímavá jeho římsa z červeného mramoru. Nad krbem je obraz neznámého malíře s námětem zříceniny hradu Vrabince u Děčína. Z haly napravo vedou dveře do původně pánského pokoje s krásným kazetovým intarzovaným stropem (dnes obchodní oddělení). V tomto pokoji byla knihovna a numismatická sbírka. Dveřmi po pravé straně krbu se z haly vchází do světlého "rokokového" salonu - dámského pokoje (dnes kancelář vedoucí obchodního oddělení). Za zmínku stojí stropní freska zobrazující hrající si amorky. Po levé straně krbu se z haly vchází do obývacího pokoje s arkýřem se třemi okny (dnes programové centrum a fonotéka), z něj pak do zimní zahrady s malovaným kazetovým stropem (dnes kancelář šéfredaktora). Dveře na levé straně haly vedou do jídelny s bohatě vyřezávaným a zlaceným kazetovým stropem (dnes hudební studio Macac). Dalšími dveřmi po levé straně haly vstupujeme do prostor schodiště pro služebnictvo a do kuchyně (dnes režie hudebního studia Macac), která přiléhala k jídelně. V přízemí je ještě toaleta s původními dlaždičkami s květinovým dekorem.

Logo|foto:Český rozhlas

Do prvního patra vedou schody z bílého mramoru zdobené kovaným zábradlím. Na odpočívadle mezi přízemím a prvním patrem je vitrážové okno opatřené malovaným sklem s námětem horské krajiny a slézových růžiček.

Ve stropě haly v prvním patře je vitrážový světlík s malovaným sklem. V této hale stojí dnes osmiboký stůl z původního mobiliáře. Po pravé straně haly jsou dva pokoje pro hosty (dnes server a technický servis). Naproti schodišti vejdeme do dětské herny (dnes sektretariát ředitelky) a pracovny majitele vily s balkónem (dnes pracovna ředitelky). Z oken těchto místností je výhled na město a hrad Střekov s řekou Labe. Je to jeden z nejhezčích pohledů na město Ústí nad Labem. S pracovnou majitele vily sousedí původně otevřená veranda (dnes záznamové a záložní vysílací studio). Z haly v prvním patře se dále vchází do ložnice rodičů (dnes newsroom) a do ložnice dětí s přilehlou koupelnou (dnes režie vysílacího pracoviště a hlasatelna).

Zvláštní pozornost si také zaslouží velká zahrada, či spíše menší anglický park, obklopující Wolfrumovu vilu. Zahrada je obrácena na jih a osázena množstvím druhů dnes už stoletých listnáčů. Na severní straně za vilou je grota (umělá jeskyně), původně s malým vodopádem, jehož voda vtékala do bazénku s kamennými lavicemi na břehu. Jižní část parku před zahradním průčelím s terasami a schody zdobí bronzová socha chlapeckého Baccha sedícího na levhartu. Autorem je sochař a řezbář Karel Weinberger.

Logo|foto:Český rozhlas

Carl Georg Wolfrum (1813-1888) pocházel z protestantského prostředí v německém Hofu. Vypracoval se z chudých poměrů na jednoho z nejvýznamnějších ústeckých podnikatelů. Založil zde barvírnu, kterou v roce 1876 přeměnil na tkalcovnu. V letech 1865-1874 stál v čele okresního zastupitelstva, roku 1871 se po smrti hraběte Alberta Nostice stal prezidentem Ústecko-teplické dráhy. Zásadní význam pro město získaly jím založené místní noviny - Aussiger Anzeiger (1857). Ke konci svého života se stahuje z politického i společenského života. V jeho podnikatelských šlépějích však už pokračují jeho synové, kteří např. v roce 1877 zakládají významný podnik Bankovní závod L. Wolfrum a spol., postupně také ovládají lihovary, drožďárny a likérky v Krásném Březně, Ústí, Teplicích nebo pivovar ve Velkém Březně. Neméně významná je i jejich finanční účast v oblasti chemického průmyslu (ústecký chemický závod Gehe) či pojišťovnictví (v pražské pojišťovně Union).

Pokud jste se po přečtení těchto řádek rozhodli, že se chcete projít vilou, máte šanci vždy v září, v rámci Dnů evropského kulturního dědictví, kdy Český rozhlas SEVER každoročně pořádá Den otevřených dveří pro své posluchače a příznivce. Mimo tento den nabízíme exkurze pro skupiny minimálně 10 osob. Bližší informace získáte na adrese marcela.cervinkova@sever.rozhlas.cz nebo na telefonním čísle 475 211 686.