Vyšehrad byl královským hradem, nakrátko dokonce i sídlem panovníka
Mohutná skála tyčící se vysoko nad řekou Vltavou se stala ikonickým místem nejen Prahy, ale i celé naší země, a také předmětem mnoha pověstí.
Osídlena byla už od nejstarších dob, ale první spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště pocházejí z poloviny 10. století. Jak šel čas, stal se Vyšehrad královským hradem, nakrátko dokonce i sídlem panovníka.
Největšího významu dosáhl za vlády přemyslovského knížete Vratislava II., který byl jako první korunován českým králem. Aby se vyhnul neustálým sporům s mladším bratrem Jaromírem, přesunul panovnické sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad.
Tou dobou byla postavena románská kapitulní bazilika svatého Petra a Pavla, bazilika svatého Vavřince a rotunda svatého Martina a Vyšehrad byl obehnán kamennými hradbami. Po čase sláva Vyšehradu opět ustoupila Pražskému hradu. Poté, co Vyšehrad pobořily husitské oddíly, se zde začali usazovat chudí řemeslníci a pomalu osidlovat zpustlé plochy na hradě i v podhradí.
Později Vyšehrad přestavěli do podoby barokní pevnosti, kterou si udržel dodnes. Stal se místem posledního odpočinku našich nejvýznamnějších velikánů a také místem procházek a impozantních výhledů na stověžatou Prahu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
