Výběr a výsadba živých plotů na podzim
Podzimní čas je vhodnou dobou pro založení živého plotu. Ještě před nákupem sazenic ale stojí za to promyslet, co od takového plotu vlastně očekáváme.
Má zakrýt zahradu před pohledy kolemjdoucích, vytvořit soukromí, nebo jen opticky rozdělit zahradu na několik částí?
Důležitá je také požadovaná výška – jinou dřevinu vybereme pro nízký lem záhonu a jinou pro vysokou zelenou stěnu. U stříhaného plotu počítáme s pravidelným řezem, u volně rostoucího plotu zase potřebujeme více prostoru.
Včas myslíme i na vlastnosti jednotlivých rostlin. Některé mají trny, jiné na podzim opadávají, další zůstávají zelené i přes zimu.
Určitě zohledníme i stanoviště – tedy množství slunce, kvalitu půdy, větrnost, ale i dostupnost vody. Teprve potom přichází na řadu samotná výsadba.
Podzim je pro řadu dřevin vhodný, protože půda bývá ještě teplá a rostliny mají čas zakořenit. Před výsadbou odstraníme plevel, půdu prokypříme a připravíme souvislý pás pro celou řadu. Rozestupy volíme podle druhu a plánované velikosti plotu. Pozor – prostokořenné sazenice po nákupu nenecháme vyschnout!
Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a vláhu hlídáme i v dalších týdnech. Také je nenecháme zarůst plevelem. Textilii proti plevelu spíš nedoporučujeme – sazenice pak špatně mohou kořenit. Místo toho zkuste raději mulč.
Podle druhu rostlin pak také včas naplánujeme první řez.
Dobře založený živý plot sice netvoří soukromí během jediné sezony, ale při správné péči může zahradu chránit a zdobit mnoho let.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
