Vojenští instruktoři trénují v Tisé na Ústecku i záchranu zraněných

U Cihlářského rybníka čekala instruktory libereckých chemiků záchrana tonoucího.

„Teď vám tady ukážeme ukázku z osobního zásahu, z praktického vojenského plavání, dále bude následovat transport raněného, svlékání ve vodě a pomoc indisponovanému plavci,“ popisuje kapitán Jan Berger.

Voják na břehu nejprve křikem upozorní okolostojící, že zahlédl tonoucího. Plně oblečený se vrhá do vody a plave záchranářským kraulem k figurantovi. Chytne ho za ruku a za předloktí a otočí ho tak, aby byl obličejem nad vodou.

Pak s ním plave zpátky ke břehu. Tam už čekají ostatní vojáci s nosítky. Vytáhnou topícího se z vody a pustí se do provádění základních zdravotnických úkonů.

„Určitě je to náročnější než jen v plavkách na lehko. Je to určitě způsob, kterým můžete zachránit na nějakou kratší vzdálenost, jinak by se využilo nějaké záchranné plavidlo nebo jiný prostředek,“ svěřuje se Ondřej Rašín, který si vyzkoušel roli zachránce.

Dalším bodem cvičení byla záchrana zraněného v Tiských skalách. Vojáci natáhli lano mezi dvěma skalními věžemi, a vytvořili tak provizorní lanovku. Účastník cvičení má na noze přivázaný provaz, kterým si přitáhne nosítka, a pomalu ručkuje na druhou stranu.

Tam čeká figurant, který simuluje otevřenou zlomeninu holenní kosti. Záchrana nakonec dopadla dobře. „Nějakou fyzičku to potřebuje, určitě je to trošku náročnější. Hlavně nemít strach, odbourat ho. Když se nebojíte a máte malinkou fyzičku, tak to jde,“ hodnotí Vít Minkovič.

Nově získané zkušenosti budou moci vojáci využít například při živelních katastrofách. „Každá lanová technika se využívá třeba při povodních, částečně i to vojenské plavání. Pokud jsou povodně, tak jedno s tím druhým souvisí,“ doplňuje kapitán Jan Berger.

Instruktoři armádních chemiků z Liberce cvičí v Tisé na Ústecku|foto: Jan Bachorík