Víte, jaký je rozdíl mezi profesionálním vojákem a aktivní zálohou?
Cesta do armády začíná náborem dobrovolníků na rekrutačních střediscích. Další kroky se liší podle toho, jestli zájemce chce patřit k profesionální armádě nebo k aktivním zálohám. Hlavní rozdíl mezi nimi shrnul ředitel krajského vojenského velitelství, plukovník generálního štábu Rostislav Domorák.
Vojákem se může stát každý občan České republiky, který splní zákonné podmínky. Mezi ně patří hlavně minimální věk 18 let, trestní bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Je požadováno alespoň vyučení.
Trestní bezúhonnost prokazuje zájemce o službu v armádě výpisem z rejstříku trestů, zdravotní způsobilost, včetně testů tělesné zdatnosti a psychické odolnosti, posoudí vojenští lékaři. Že je výběr přísný, dokazuje i to, že přijat je pouze každý pátý zájemce.
Další postup záleží na tom, jestli se zájemce o vojenskou službu chce stát členem profesionální armády nebo aktivních záloh. Rozdíl je podle plukovníka generálního štábu Rostislava Domoráka hlavně v tom, že profesionál nastupuje k vojsku vlastně do zaměstnání, zatímco člen aktivních záloh si své civilní zaměstnání ponechává a absolvuje ročně jen příslušná vojenská cvičení.
Ke dni nástupu do služebního poměru nesmí být uchazeč členem žádné politické strany, hnutí ani odborové organizace a musí složit přísahu.
Uchazeče, kteří projdou sítem - hlavně zdravotním, čeká vojenský výcvik. Ke dni nástupu už se uchazeč stává vojákem. Profesionálové absolvují 3měsíční výcvik ve Vyškově, zálohy jen 6týdenní. Kdo výcvik nedokončí, tomu je smlouva ukončena a z armády je vyřazen.
Zajímavost. Ženy nemají žádné úlevy. Postup a splnění podmínek náboru je stejný pro obě pohlaví. Podrobnosti o výběru vojáků můžete najít na webových stánkách Ministerstva obrany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
