Vědci poprvé zaznamenali orangutana, jak si bylinou vyléčil ránu. Jsme si více podobní než rozdílní

Čtěte také

Stopy částic rychlejších než světlo sleduje dalekohled českých vědců. Průměr zrcadla je 4 metry

V komplexu Vlčí doupě v polské Gierloži, v domě využívaném za druhé světové války říšským maršálem Hermannem Göringem, objevili polští badatelé ostatky pěti lidí. Informovala o tom gdaňská nadace Latebra, která má povolení k průzkumu v areálu někdejšího hlavního stanu nacistického diktátora Adolfa Hitlera v bývalém Východním Prusku. Není jasné, kdy se tyto ostatky pod podlahou Göringova domu octly. 

Nově opravený Zeissův dalekohled ve Štefánikově hvězdárně v Praze uvedli opět do provozu. Pro veřejnost bude dalekohled v renovované hlavní kopuli hvězdárny zpřístupněný symbolicky v sobotu 4. května. Na tento den připadá 105. výročí úmrtí zakladatele československého státu a astronoma Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost.

Čtěte také

Liška = nejlepší přítel člověka? Lidé kdysi podle vědců patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky

Chemické roboty Františka Štěpánka využívají odborníci celého světa. Výzkum chemických robotů pro léčiva byl první prestižní grant typu ERC Starting, který získali čeští vědci od Evropské výzkumné rady. Za 20 let v Evropské unii přišlo do české vědy přes 9,5 miliardy korun. Podle Technologického centra Praha putovaly peníze většinou na špičkové výzkumy, které nezřídka ovlivňují i světovou vědu. Tak jako chemické roboty Františka Štěpánka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Po 16 letech práce má několik patentů, laboratoří i úspěšných studentů.

Vědci v Indonésii poprvé pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. „Jsou to naši nejbližší příbuzní a to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní,“ uvedla bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.

Čtěte také

Archeopark pravěku Všestary vstoupil do své další sezóny. Přibližuje tajuplný svět pravěkých lidí

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. Jeden ze svitků podle odborníků popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně. Navzdory tomu, že bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, si Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu, vyplývá z vyprávění na svitku. 

Archeologický výzkum na Vyšehradě, který začal před sto lety 5. května 1924, přinesl objevy evropského významu a zbořil mýty spojené s tímto místem. Například se vyvrátila domněnka, že Vyšehrad, který je o dvě až tři generace mladší než Pražský hrad, s ním nemohl soupeřit o politickou moc. Archeologové přitom odhadují, že více než 80 procent plochy Vyšehradu stále ještě zbývá k prozkoumání. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!