Varianty rychlodráhy jsou tři. Ani jedna není ideální pro všechny, shrnuje hejtman Ústeckého kraje

„Předkladatel žádosti o aktualizaci změn územního rozvoje byla Správa železnic – předložila přitom tři varianty. Komunikovali jsme samozřejmě i se starosty a starostkami obcí, kterých se to týká. Pracovní názvy jsou červená, zelená a modrá. Do Roudnice ta trať vede jedna,  za ní se pak rozbíhá do tří variant. Modrá trasa by vedla přes Litoměřice a potom přímo do Ústí nad Labem. Zelená a červená za Roudnicí uhýbají a vedou přes Křešice. Zelená přes Chodouny a částečně i Polepy a Žitenice. Všechny trasy by vedly přes Ústí, kde bude zastávka – dále by pak pokračovaly do Krušnohorského tunelu,” popisuje Schiller.

Ústecký kraj rozhodne pouze o koridoru trati, čili o jejím umístění. To, jak bude železnice jako taková vypadat, už ale kraj neovlivní.

Česko vysokorychlostní trať do Německa potřebuje

„Takovou vysokorychlostní trať potřebujeme ji už dlouho. Vlaková doprava pomůže zmírnit vytíženost dálnic. Po trati mohou lidé samozřejmě cestovat, ale může se po ní také převážet zboží. Vlaky se nám z dlouhodobého hlediska vyplatí i finančně,“ uvádí Šiller.

Cílem vedení Ústeckého kraje samozřejmě je, aby byly negativní dopady plánované trati na obyvatele kraje co nejmenší.

„Stát by měl splnit všechny hygienické normy, aby na místě nebyl hluk a vibrace. Pokud místní lidé nějak utrpí, musí být státem kompenzováni. Je možné, že nová trať pomůže ke zvýšení poptávky o bydlení v blízkosti zastávek. Teď to ale nedokážeme odhadnout,“ dodává hejtman Ústeckého kraje.

Ovlivní trať zemědělce? Kdy se rozhodne o konkrétní trase? A kdo všechno se do diskuze o trati zapojuje? Nejen to se dozvíte v přiloženém audiozáznamu.