V Železničním muzeu na nádraží v Kroměříži uvidíte červeného Hurvínka i zelený vyhlídkový vůz
Kroměříž ve Zlínském kraji je město plné kouzelných míst a památek. Často bývá nazýváno Hanáckými Athénami. Najdete v něm Arcibiskupský zámek nebo Květnou a Podzámeckou zahradu. Méně známým turistickým cílem je Železniční muzeum, které se nachází přímo v areálu kroměřížského vlakového nádraží. Pečují o něj členové spolku Kroměřížská dráha.
Do prostor muzea se vstupuje chodbou plnou návěstidel, která jsou všechna stále funkční. Hned v první místnosti je k vidění řada unikátů. „Říkáme tomu dopravní sál, protože tady máme především elektromechanické zabezpečovací zařízení. Je tady řídící přístroj typu Rank a závislé výhybkářské stavědlo,“ přibližuje jeden z členů spolku Kroměřížská dráha Martin Šůstal. Železnice je nejenom jeho velkým koníčkem, ale zároveň ho i živí. Profesí je totiž vlakvedoucí.
V místnosti pravidelně tiká několik hodinových strojů. „Máme tady deset číselníků a jedny mateční hodiny, které to všechno řídí centrálně,“ vysvětluje průvodce. Návštěvníci muzea si také mohou vyzkoušet, jak těžké je přehodit výhybku, nebo co všechno musí výpravčí udělat za úkony, než povolí bezpečný vjezd vlaku na nádraží.
V expozici jsou vystavené i historické uniformy, svítidla či modely lokomotiv. U dveří pak zaujme krásný kus nábytku. Jedná se o trezor z 19. století, který sloužil pokladním v hlavní pokladně nádraží v Bystřici pod Hostýnem.
Otočit lokomotivu zvládne jeden člověk
Druhá místnost je plná komunikačních zařízení. Na dálnopisech, které už dnes patří k historickým kouskům, si zájemci mohou zkusit poslat zprávu. Velkou vzácností je telegrafní přístroj, který se používal od 19. století až do poloviny 20. století. Ten kroměřížský je stále plně funkční.
K největším pokladům muzea se prochází venkovním prostorem do železničního depa. Cestou návštěvník míjí gigantická kola, která pochází z parní lokomotivy. Dnes slouží jako připomínka jednoho z nejkrásnějších strojů. O kousek dál se nachází točna, na které se otáčí lokomotivy. „Tento úkon zvládne jeden člověk. Jde totiž o vahadlovou točnu, a když se strojvedoucí správně postaví, dokáže otočit osmdesátitunovou lokomotivu sám,“ popisuje Martin Šůstal.
V depu jsou vystavené tři historické vlaky. „Ten zelený je vyhlídkový vůz, který jsme přestavěli ze služebního vozu z roku 1956. Ten červený je Hurvínek. A za ním stojí 810, kterou jsme pořídili teprve nedávno,“ dodává průvodce. Během turistické sezóny vlaky vyjíždějí na historické jízdy. Termíny těchto jízd, stejně jako otevírací dobu muzea zájemci naleznou na webových stránkách spolku www.kmdraha.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
