Ústecká NEJ: nejnesmyslnější asanace centra města
Ústí nad Labem drží republikový rekord v počtu najednou odstřelených domů. Aby v roce 1980 mohlo najednou vyletět do vzduchu 19 historických činžáků na Masarykově třídě, museli ústečtí konstruktéři vymyslet a postavit nejsilnější odpalovací zařízení svého druhu na světě.
23. února 1980 vyletělo do vzduchu 19 historických činžáků na Masarykově třídě, a to prostřednictvím unikátního přístroje – prototypu roznětnice HBF-1.
Za označením přístroje HBF se skrývají tři ústečtí inženýři František Hoza, Jan Bělik a Jaroslav Fila. Vyrobili kondenzátorovou roznětnici o výkonu 640 Joulů, který dvojnásobně překračoval schopnosti těch nejlepších přístrojů.
Demolovala domy v centru Ústí nad Labem. Teď je historická roznětnice vystavena v muzeu
Střelmistr Petr Mikula daroval muzeu města Ústí nad Labem prototyp roznětnice použité v roce 1980 k demolici 19 domů na Masarykově třídě.
Roznětnice dokázala najednou odpálit až 20 000 rozbušek. Při demolici v centru Ústí jich nakonec odpálil „jen“ něco přes 15 000.
A proč zrovna vznikl takový přístroj v Ústí nad Labem? Podle Martina Krska, kurátora technických sbírek muzea, se v krajské metropoli v době normalizace bouralo jako o život.
Cílem stavařů bylo naplnění územního plánu z 60. let, který počítal s totální přestavbou centra na moderní socialistické město, kde z historické zástavby měly zůstat jen kostely a spořitelna.
Kuriozitou je, že úřední zápis o odstřelu musel použití prototypu popřít. Nešlo totiž o schválený přístroj – přestože prošel testy ve státní zkušebně.
Roznětnice ale sloužila i dál – k demolicím v ulici Panská nebo Moskevská. Naposledy byla použita v roce 1992 pro zbourání sedmi pětipatrových domů v Předlicích. Teď je majetkem muzea v Ústí nad Labem
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
