Tajemství rodu Becherů proslavilo Karlovy Vary po celém světě. Poodhalit ho můžete v tamním muzeu
Becherovka je světoznámý český bylinný likér vyráběný v Karlových Varech. Tvoří ho víc než dvacet druhů bylin a koření a neobsahuje žádné chemické přísady. Byliny přitom pocházejí nejen z Česka, ale i z exotických oblastí. Becherovce se přezdívá třináctý karlovarský pramen.
U zrodu Becherovky a vzniku jejího jména stál zkušený obchodník Josef Vitus Becher. Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím se věnoval i výrobě alkoholu. Už v roce 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a začal experimentovat s likéry.
S výrobou bylinného likéru se začalo už v roce 1807. Původní název dnešní Becherovky byl English Bitter. Likér byl určený k léčbě onemocnění žaludku. S exportem rodina začala už v první polovině 19. století, kdy se likér začal prodávat ve Štětíně, ve Vídni a Mnichově. O několik let později pronikl do Paříže. Během první světové války se Becherovka dostala do Španělska, Itálie, Turecka a Egypta. Ve 20. století pak dobyla Anglii a Spojené státy.
Becherovka se připravuje podle tajné receptury, která je dle tradice známá pouze dvěma lidem ze společnosti, výrobnímu manažerovi a výrobnímu řediteli, kteří spolu tím pádem nesmějí například cestovat stejným dopravním prostředkem. To platilo už za éry Becherů, ale i po znárodnění a po privatizaci. Nebylo žádoucí, aby se receptura rozšířila. A zároveň to byl výborný obchodní tah, když byla výroba zahalená tajemstvím.
Pro Becherovku jsou typické oválné a zelené láhve. Zelené proto, aby skrz láhev neprocházelo ultrafialové záření, které by mohlo negativně ovlivnit kvalitu likéru. Ten se v současné době vyváží do zhruba 40 zemí světa.
S výrobou Becherovky i s pestrou historií světoznámé firmy se zájemci mohou seznámit v Návštěvnickém centru, které sídlí v centru Karlových Varů na třídě T. G. Masaryka, na místě bývalého závodu. Na konci interaktivní komentované prohlídky čeká návštěvníky i ochutnávka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
