Rotující dárky

19. prosinec 2012

Miroslav Svatoš z Železného Brodu se nám svěřil se zajímavou věcí: „Od známého jsem letos dostal dárek k vánocům. Byla to láhev dobrého vína a na ní etiketa jedné velké soukromé firmy. Šlo o firemní prezent, který asi ten můj známý dostal a „poslal ho dál“. Nepřipadá mi to vhodné…vám ano?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Jasná otázka, jasná odpověď – není to vhodné. Firemní předměty jako dárky poskytujeme pouze za firmu, ve které pracujeme, od toho ostatně jsou. Ale k Vánocům, k svátku, k narozeninám, k výročí, je nadáváme. Prostě obdarovat někoho za firmu je něco úplně jiného, než udělat někomu radost sám za sebe.“

Alena Perková, moderátorka: „Já jsem taky několikrát dostala osobní dárek s firemním logem a pak přemýšlela, že jsem tomu člověku nestála ani za to, aby utratil pár korun alespoň za maličkost, která by mi udělala radost…“

Milan Knotek, znalec etikety: „Mně se to stalo mnohokrát a mám vždycky stejné myšlenky. Ani Vánoční dárek nemusí být exkluzivní, kamarády můžeme potěšit opravdu něčím malým, vtipným, originálním, nebo citově teplým, aby měli pocit, že jsme si s tím dali trochu práce, že nám stojí za tu energii.“

Alena Perková, moderátorka: „A jak je to v případě, kdy jdeme na návštěvu? Tam můžeme firemní dárek vzít?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Na návštěvy taky ne. Můžeme to udělat jen tehdy, když to zdůvodníme zvláštními okolnostmi. Dám příklad – od jedné firmy jsem dostal pravé francouzské šampaňské a věděl jsem, že manželka kamaráda ho miluje. Pila ho jen několikrát v životě, protože je velmi drahé. Já ho naopak moc nemusím a tak jsem ho na návštěvu vzal. Zatelefonoval jsem ale hostitelce ještě před příchodem a upozornil na to, že ho přinesu, protože vím, že jí udělám velkou radost, ale že má firemní logo. Ona řekla: „To jsou ty tvoje etiketární předsudky, koukej ho vzít sebou!“

Alena Perková, moderátorka: „Napadá mě – už jste taky někdy dostal flašku, která vám byla povědomá.“

Milan Knotek, znalec etikety: „Dostal, a ne jednou. Když jsem ještě pracoval na ústeckém magistrátu, říkali jsme tomu „systém rotujících flašek“. Tenhle systém může fungovat pouze ve velké firmě. Dostanete od kolegů k svátku nebo k narozeninám spoustu lahví a máte jich tolik, že kolegům nechcete kupovat nové a dáte jim občas i nějakou darovanou. Některým lidem se dokonce stalo, že svou láhev dostali po roce nebo dvou zpátky.“

Alena Perková, moderátorka: „Jak má tedy dárek vypadat?“

Milan Knotek, znalec etikety: „My už jsme si to v naší minietiketě trochu říkali – v tomto případě je vhodná láhev dobrého vína. Host bude jistě vědět, jaké pití má jeho šéf rád a nemusí to být rozhodně jen víno – když má šéf rád koňak, koupíme koňak. Speciální věcný dar se na návštěvu nehodí. Manželce nebo partnerce šéfa předáme kytičku, na to nesmíme zapomenout.“

Alena Perková, moderátorka: „Vy jste nám už jednou říkal, že ruku jako první podává hostitelka. Ale syna pozval šéf, takže bude hostitelem asi on…“

Alena Perková, moderátorka: „Posledně jste říkal, že oblečení na takovou návštěvu by mělo být formální.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.