Říjen 1918 na severu Čech
Nadšení i zklamání, naděje i obavy. Tyto pocity se mísily na severu Čech po 28. říjnu 1918 po vyhlášení československé samostatnosti. Zatímco ve vnitrozemí se oslavovalo, v německy mluvícím pohraničí byla situace odlišná. Pokusí se ji přiblížit historikové Robert Kvaček, Michal Pehr, Petr Karlíček a Václav Houfek.
První zprávy o vzniku republiky přinesli například do Podkrušnohoří vesměs obchodníci, vracející se v pondělí 28. října 1918 odpoledne nebo večer z Lounska, Rakovnicka a Slánska z trhů a z nákupů.
Zprávy v německých novinách, které vycházely třeba v Žatci, Teplicích nebo Ústí nad Labem, byly jen kusé, a informace, přicházející telefonem nebo telegrafem, nejasné.
Většina obyčejných českých Němců v pohraničí vyhlášení československého státu brala jako záležitost „těch Čechů“, která se jich vlastně ani nedotýká. Lidé byli také unaveni čtyři roky trvající válkou; docházely zprávy z front o těžce raněných nebo padlých, panoval všeobecný hlad a novým fenoménem byla závažná nemoc.
„Strašlivě řádí epidemie španělské chřipky, které padají téměř denně v oběť lidské životy. Chudina strádá nejvíc, neboť nemá dostatek topiva ani potravin, aby posílila zničený tělesný organismus,“ psal 19. října 1918 týdeník Lounské rozhledy.
Koupit si něco k jídlu bylo téměř nemožné. Kilogram vepřového, který v létě 1914 stál 200 rakouských korun, přišel v létě 1918 na 5000 korun. A mouka, která se na začátku války prodávala za 42 korun za kilogram, stála na podzim roku 1918 už 2000 korun.
Zatímco se Češi v česky mluvících městech a vesnicích na severu Čech (především na Litoměřicku a Lounsku) ze vzniku republiky radovali, situace v německy mluvícím pohraničí byla složitější.
Německé noviny už den po vyhlášení Československa psaly, že například zásilky zboží do Vídně není dobré posílat přes Prahu, kde „vzbouřenci“ německou poštu zabavují.
A 29. října 1918 se němečtí poslanci z Čech usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Deutschböhmen (Německé Čechy) s centrem v Liberci a začlenit ji do Rakouska.
Ve větších severočeských městech byla tato skutečnost přijata s nadšením. „Pět hromových výstřelů z moždířů a slavnostní vyzvánění zvonů zdejších křesťanských kostelů oznámilo svobodu a samostatnost Německých Čech,“ psaly 30. října 1918 žatecké noviny Saazer Anzeiger.
Jak vnímali vyhlášení samostatného Československa čeští Němci na severu Čech? Proč musela nakonec obsadit severní Čechy armáda? A jak to poznamenalo vztahy Čechů a Němců?Poslouchejte…
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
